Ruský plyn teče do Evropy v nasmlouvaných objemech navzdory invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Prezident této země Volodymyr Zelenskyj Evropany vyzývá, aby se ruských dodávek zřekli, protože tím, že za ně platí stovky milionů eur, vlastně financují ruskou válku. Země Evropské unie jsou ale v pasti, v pasti svého energetického mixu i dlouholeté důvěry ve výhodnost a neměnnost ruských dodávek, které představují 40 procent jejich spotřeby. Nehledě na to, že z Ruska přichází také 27 procent jejich ropy. Takže se horlivě debatuje o tom, jak z této pasti ven – na nejvyšší úrovni se o tom bude mluvit koncem tohoto týdne ve francouzském Versailles.
Evropská komise se zachovala předvídatelně – navrhla krátkodobě podstatné zvýšení dovozu zemního plynu z jiných destinací a střednědobě pak jeho nahrazení elektřinou vyráběnou z obnovitelných zdrojů. Její stanovisko vyniká především tím, že se nezmiňuje ani o roli jaderné energie, ani o potřebě dočasně zbrzdit odklon od uhlí, ale soustřeďuje se výlučně na diverzifikaci a na obnovitelné zdroje. Do konce roku se podle ní může povést snížit dovoz plynu z Ruska o dvě třetiny a do roku 2030 ho přestat dovážet docela – což je to, oč tu politicky v tuto chvíli zejména jde.
Místopředseda komise Frans Timmermans, který má na starosti naplňování evropské Zelené dohody, vidí jako obvykle spásu ve větru a v slunci. „Obnovitelné zdroje jsou čisté, laciné, bezpečné a naše vlastní. Místo financování dovozů fosilních paliv a také (ruských) oligarchů, můžeme vytvářet doma pracovní příležitosti,“ prohlásil při prezentaci návrhu. Nedodal ovšem, že pro navýšení kapacity obnovitelných zdrojů bude potřeba také zajistit ekvivalentní kapacitu zálohových zdrojů, tedy těch, které budou vyrábět elektřinu, až nebude foukat vítr a svítit slunce. Přitom tuto nutnost konečně pochopili i evropští Zelení – jejich představitelé v německé i belgické vládě už ředí svůj odmítavý postoj k prodloužení životnosti jaderných elektráren, jejichž odstavování bylo v obou zemích na spadnutí.
