Evropská komise dnes zveřejnila svou druhou výroční zprávu o vládě práva v Evropské unii. Konstatovala v ní, že navzdory tvrdým restrikcím zavedeným ve všech zemích jako reakce na pandemii koronaviru neutrpěla vláda práva v obecné rovině v unii v roce 2020 významnější újmu. Situace v jednotlivých zemích se ale velmi liší. Zejména v Maďarsku a v Polsku došlo podle komise v minulém roce k dalšímu zhoršení. Česká republika naopak dostala celkem dobrou známku, až na křiklavý případ střetu zájmů „na nejvyšší úrovni“, tedy v osobě premiéra Andreje Babiše.
Právě maďarský a polský vývoj vyvolává otázku, zda obsáhlé a podrobné zprávy Evropské komise mají nějaký efekt. Jisté je, že loňská první zpráva chování vlád těchto zemí nijak pozitivně neovlivnila. Ta letošní obdobně popisuje stav věcí, ale neobsahuje žádná doporučení, natož hrozby postihem za nedodržování pravidel právního státu. Vypadá to, jako by vývoj v obou zemích, ale částečně také ve Slovinsku, byl rychlejší než schopnost exekutivy EU vymýšlet nástroje a zdokonalovat je.
Do roku 2019 Evropská komise žádné takovéto zprávy nevytvářela. Přiměly ji k tomu právě maďarský a polský případ; naděje, že otevřená kritika ze strany významné instituce a následná debata mezi členskými státy pomůžou trend zastavit, se ovšem nesplnila. Jako liché se ukázalo i očekávání komise, že když bude všem měřit stejným metrem a předloží každoročně 27 zpráv vypracovaných stejnou metodologií a podle stejných hledisek, otupí obvinění ze strany Budapešti a Varšavy, že jim křivdí, a povede k přehodnocení jejich politiky.
Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové jsou tyto zprávy nicméně nadále užitečným nástrojem, který vyvolává debatu mezi členskými státy a dalšími aktéry. Ta letošní je vcelku povzbudivá, až na „problémy s nezávislostí justice s řadě zemí“, uvedla. Důraz je podle ní kladen na svobodu a pluralismus médií, na ochranu investigativních novinářů a potírání jakýchkoli tlaků proti nim. Na tiskové konferenci slíbila, že v dohledné době připraví doporučení na posílení ochrany nezávislých novinářů a médií a že uvažuje také o koncepci speciálního zákona o svobodě médií (Media Freedom Act).
Dobrá známka pro Česko... až na premiérův střet zájmů
Dvacetistránková kapitola věnovaná České republice je pozoruhodná tím, že jako největší problém uplynulého roku uvádí střet zájmů „na nejvyšší úrovni“ doložený auditní zprávou, aniž jedinkrát jmenuje premiéra Andreje Babiše. Výsledek auditu prokázal pochybení a střet zájmů v případě 17 grantů udělených „české firmě“ (Agrofertu) a doporučil, aby vrátila 11 milionů eur, které byly vyplaceny v rozporu s příslušným nařízením EU. Komise konstatuje, že ani podle českého práva nelze vyplácet dotace pro podniky, ve kterých má více než čtvrtinový podíl „veřejný činitel“. A připomíná, že se případem bude zabývat úřad nové evropské prokurátorky. Všímá si také, nadále neadresně, pokračujícího obvinění vysokého činitele v jednom případu (Čapí hnízdo).
