Evropská unie zastropuje ceny elektřiny vyráběné jinými než plynovými elektrárnami, takže elektrický proud pro spotřebitele de facto zlevní, což bude dobrá zpráva pro veřejné mínění. To je hlavní – a v čase vydání tohoto textu stále jen očekávaný – výsledek dnešního zasedání ministrů energetiky sedmadvacítky. Evropská komise připraví příští týden konkrétní legislativní návrh, který pak vlády členských zemí schválí do konce září, uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzi svolal a předsedal jí.
Znamená to, že elektřina vyráběná z obnovitelných zdrojů, v jaderných a uhelných elektrárnách už nebude vázána na cenu nejdražšího zdroje na trhu, kterým jsou kvůli cenám plynu nyní plynové elektrárny. Protože ceny plynu v EU v posledních týdnech vyrostly až dvanáctinásobně, zdražovala podpobně rychle i elektřina, a její (neplynoví) výrobci mimoděk dosahovali vysokých zisků.
Rozdíl mezi tržní cenou a „stropem“ použijí vlády členských zemí na podporu spotřebitelů, občanů či podniků postižených zdražováním v posledních měsících.
Ministři se zatím nedohodli na hodnotě zmíněného „stropu“; Evropská komise navrhovala, aby se pohyboval kolem 200 eur za megawatthodinu. Momentálně se elektřina v EU obchoduje za ceny kolem 500 eur za megawatthodinu. Nedohodli se ani na tom, zda bude opatřeni platit i zpětně.
Ministr Síkela upozornil, že Evropa je v energetické válce s Ruskem a že Vladimir Putin usiluje o to, aby vyvolal v EU paniku a narušil sociální smír. Pokud by unie nedělala nic, „mohlo by to vyústit v největší ekonomickou krizi po druhé světové válce“. Povinností EU proto je zajistit, aby navzdory nepříznivé situaci měly domácnosti i podniky v členských zemích „dostatek energií za dostupné ceny“.
Ministři se podle jeho slov shodli na dalších naléhavých krocích včetně zastropování cen plynu. Zde však zatím nepanuje shoda ohledně míry a rozsahu takového kroku – komisařka pro energetiku Kadri Simsonová připomněla, že komise si přála zastropovat jen ceny ruského plynu, a varovala, že plošný strop by mohl ohrozit dostupnost zkapalněného plynu v EU v okamžiku, kdy o dodávky soutěží celý svět. Síkela naopak podotkl, že ruský plyn, který představuje momentálně už jen 10 procent evropského dovozu, už nemá valný vliv na tvorbu cen; jeho zastropování by tudíž bylo spíše jen sankcí než ekonomickým opatřením.
