Už podruhé jednali lídři členských zemí Evropské unie o závratně rostoucích cenách energií v posledních měsících, aniž se shodli na příčinách této neblahé situace a zejména pak na tom, jak jí čelit. Do debaty se z českého popudu vpletla předem neoznámená otázka, jak nakládat s jádrem, tedy zda ho lze považovat za čistý či „udržitelný“ nebo také „nízkouhlíkový“ zdroj nezbytný k zajištění stabilních dodávek zejména elektřiny při postupném zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na její výrobě. Evropská komise se chystá navrhnout unijní postoj k jádru a zemnímu plynu příští týden.
Navzdory tomuto kalendáři se český premiér Andrej Babiš snažil prosadit, aby podpora jádru byla vepsána už do usnesení summitu. Z dostupných zdrojů je zřejmé, že ho podpořil polský premiér Mateusz Mazowiecki, ale neví se přesně, kteří další lídři se postavili na jeho stranu. Jakoukoli zmínku o jaderné energii od počátku blokovaly Rakousko a Lucembursko, k nimž se posléze přidal i nový německý kancléř Olaf Scholz. Výsledkem byl pat, který se nepodařilo překonat ani několika kompromisními verzemi návrhu usnesení.
Evropská komise slibuje na příští týden dlouho odkládaný dodatek k takzvané taxonomii, což je zjednodušeně řečeno dokument, který dává návod investorům – tedy i vládám či EU – do kterých způsobů výroby elektřiny vkládat peníze. Z dosavadních prohlášení odpovědných komisařů je zřejmé, že exekutiva EU navrhne podporu pro jádro i plyn; důležitá však bude přesná formulace, tedy například zda budou označeny za trvalé, nebo jen přechodné zálohové zdroje. Návrh bude mít formu tzv. delegovaného aktu, který mohou členské státy zamítnout jen kvalifikovanou většinou, takže se očekává, že bude platit. Nový rakouský kancléř Karl Nehammer pohrozil, že bude-li jádro zahrnuto mezi čisté zdroje, Rakousko se nejen rozzlobí, ale podá na EU žalobu.
