Loni na jaře schválily členské státy EU překvapivě hladce nařízení, které v podstatě zakazuje prodej nových automobilů se spalovacími motory v unii od roku 2035. Za českého předsednictví ve druhém pololetí se povedlo stejně překvapivě dosáhnout ohledně tohoto zákazu shody také s Evropským parlamentem. Tento týden měl být akt dotažen do konce formálním potvrzením v Radě EU. Jenže několik členských zemí, které byly loni v březnu pro, jsou o rok později proti – Německo, Itálie, Polsko, Bulharsko a nakonec i Česko daly najevo své výhrady. Schválení normy bylo odloženo na neurčito.
Takovéto kotrmelce jsou při schvalování evropské legislativy velmi vzácné. A protože jde o krajně citlivou věc, vyvolal vývoj událostí jisté emoce. Na jedné straně se radovali ti, komu je solí v očích jak zmíněný zákaz, tak celý legislativní balík „Fit for 55“, kterým se provádí Zelená dohoda EU, jež má kontinent přivést do stavu uhlíkové neutrality v roce 2050. Její stoupenci, zejména pak Evropská komise, naopak žehrají, že Německo svou neuváženou výhradou možná spustilo lavinu, která ohrozí klimatické ambice celé unie.
Na první pohled přitom zase o tolik nejde – německý ministr obrany Volker Wissing chce, aby nařízení obsahovalo závazek, že Evropská komise předloží návrh, jak povolit registraci vozidel se spalovacími motory poháněnými neutrálními syntetickými palivy (takzvanými e-palivy) po roce 2035.
Takový pokyn norma obsahuje, ale pouze v nezávazné úvodní části; pro exekutivu EU není jeho splnění povinné. Jeho zařazení do textu a na toto konkrétní místo bylo předmětem dlouhých jednání zejména za českého předsednictví; málokoho napadlo, že by jejich výsledek mohl být ještě zpochybněn.
Německo zdůvodňuje svůj postoj péčí o vlastní automobilový průmysl, jemuž chce zaručit co nejsnazší a nejslibnější budoucnost. Podobně argumentuje také Itálie. Polsko ani Bulharsko svůj úmysl normu nepodpořit nezdůvodnily. Česko jako země, která se významně podílela na dosažení dohody, bylo původně logicky proti jakýmkoli úpravám. To se však změnilo poté, co ministr dopravy Martin Kupka navštívil minulý týden v Berlíně svého kolegu Wissinga. Nejenže se domluvili na společném odporu proti chystanému zavedení normy Euro 7 zpřísňující emise ze spalovacích motorů, ale český politik přešel na německou stranu také ohledně inkriminované revize evropského nařízení.
Wissingův postoj byl zprvu vykládán jako důsledek vnitropolitických neúspěchů jeho Strany svobodných demokratů (FDP), juniorního partnera ve vládní koalici, který naposledy doslova pohořel v regionálních volbách v Berlíně a hledá proto témata, jimiž by zaujal voliče.
Ačkoli se proti postoji FDP ostře vymezili Zelení, druhý z koaličních partnerů, kancléř Olaf Scholz dal nakonec za pravdu Wissingovi. Řekl sice, že nemá nic proti schválení příslušné normy EU; zároveň však očekává, že komise předloží návrh ohledně dalšího využití spalovacích motorů po roce 2035 za předpokladu, že budou spalovat syntetická „zelená“ e-paliva.
