Ministři energetiky 27 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu dohodli, že zdaní mimořádné zisky výrobců elektřiny a také dodavatelů fosilních paliv. Takto získané prostředky budou použity na zlevnění ceny elektřiny pro koncové spotřebitele, domácnosti i podniky. Dohodli se také na povinném snižování spotřeby elektřiny. Je to významný krok k okamžité nápravě dopadů energetické krize na evropské úrovni, a to pod taktovkou českého předsednictví. Nepodařilo se ovšem dospět k posunu ohledně fixace ceny plynu, ačkoli si to přála více než polovina členských států.
Podniky, které vyrábějí v EU elektřinu spalováním uhlí, z jádra nebo z obnovitelných zdrojů (vítr, slunce, voda, biomasa), si budou moct z utržených příjmů ponechat 180 eur za megawatthodinu. Zbytek musí odvést státu, který tyto prostředky použije na dotování cen elektřiny pro konečné spotřebitele. Znamená to, že v době, kdy cena elektřiny na burze dosahuje místy až 400 eur za MWh, bude z každé prodané megawatthodiny takto odvedeno 220 eur.
Limit 180 eur je přitom podstatně vyšší, než ve většině případů činí výrobní náklady neplynových elektráren, které tak sice přijdou o část mimořádných zisků, ale ne o všechny. V zemích, které mají nepříznivý energetický mix, tedy hodně plynových elektráren (Itálie), bude možné částku 180 eur snížit. Suma sumárum by se podle odhadů Evropské komise mělo takto od výrobců elektřiny vybrat v celé EU kolem 140 miliard eur.
Vlády budou takto získané prostředky moct využít na dotování maloobchodních cen elektřiny, přičemž konkrétní způsob této distribuce bude v jejich kompetenci. Mohou tedy domácnostem dotovat elektřinu plošně, nebo se zaměřit na zranitelnější skupiny obyvatelstva; mohou také více nebo méně pomáhat malým a středně velkým podnikům, a to všem, nebo jen těm, které mají objektivně nejvyšší spotřebu.
Další příjem do státních rozpočtů přinese nejméně 33procentní daň z mimořádných zisků firem, které obchodují s fosilními palivy, tedy s uhlím, ropou a plynem. Tyto společnosti také dosahují od začátku energetické krize nadměrných zisků, se kterými nepočítaly – rozhodnutí EU nyní umožní státům, aby jim odsály všechno nebo část z toho, co vydělaly nad hranici 120 procent průměru z posledních čtyř let, nejméně však 33 procent. I tyto prostředky budou směřovat do opatření, která mají ulevit koncovým spotřebitelům energií.
