Představa je to pěkná. Rodinka dojede městskou dopravou přímo na nádraží v centru, naloží zavazadla, rozvalí se v pohodlné kabině. Následuje četba, hraní her, návštěva restaurace, sledování ubíhající krajiny či blažené poklimbávání do rytmu kolejí. V konečné destinaci se pak ocitá zhruba stejně rychle, ne-li rychleji, než kdyby byla letěla. Bez stresu, ale zejména s minimální uhlíkovou stopou. Bohužel, ve většině evropských destinací zůstává tato představa jen zbožným přáním.
Evropská unie už dávno dává formálně přednost elektrickým vlakům před letadly. Je tomu skoro 40 let, co vyhlásila strategickou podporu železnici jako nejúspornějšímu a nejekologičtějšímu způsobu přepravy. Následovaly desítky směrnic a vizionářsky se tvářící „bílá kniha“. Liberalizace, která skoncovala s monopoly státem vlastněných společností. Oddělení samotné přepravy (valivého materiálu) od infrastruktury, tedy takzvaného spodku. Vytvoření agentury, která železniční dopravu v EU sleduje a vyhodnocuje.
Tak proč tedy úderem prázdnin většina lidí sedá do vlastních aut nebo míří na letiště, místo aby brali útokem nádraží? Důvodů se nabízí celá řada, ale tím prvním je nepochybně cena. Vlak je v naprosté většině případů v Evropě prostě dražší než letadlo. Nevládní organizace Greenpeace v nedávno zveřejněné studii spočítala, že v průměru stojí železniční jízdenky dvakrát tolik než letenky. Ze 122 prověřovaných tras bylo jen na třiadvaceti soustavně výhodnější jet vlakem. Letenky jsou levnější v 71 procentech případů. Na trase Londýn-Barcelona vyjde lowcostové letadlo dokonce třicetkrát laciněji než vlak.
Nebyl by to Greenpeace, kdyby jedním dechem neupozornil, že z dopravy pochází celá čtvrtina skleníkových plynů způsobujících klimatickou změnu; letecká doprava se na ní podílí stále významněji – mezi lety 2009 a 2019 vzrostly emise z letadel o 29 procent. Podíl železniční dopravy na znečištění klimatu je naopak menší než jedno procento. Jezdit vlakem je tedy pro planetu a klima jednoznačně to nejlepší řešení.
Organizace proto žádá Evropskou unii, aby zakázala zejména krátké lety v Evropě tam, kde je k mání alternativní železniční spojení do šesti hodin. Tvrdí, že takto by se dala nahradit třetina nejfrekventovanějších leteckých tras, podobně jako rychlovlaky již úplně vytlačily letadla na lince Paříž-Brusel nebo je nahradily do značné míry – namátkově Paříž-Frankfurt, Paříž-Amsterdam, Paříž-Londýn, Paříž-Barcelona.
Bude to dobré pro planetu i pro cestující, horuje Greenpeace a připomíná průzkum, který si nechala udělat Evropská investiční banka: Třiašedesát procent Němců, dvaasedmdesát procent Francouzů, třiasedmdesát procent Poláků a osmdesát procent Španělů si přeje více cestovat vlakem – pokud si to budou moct dovolit.
