Když Evropská komise navrhla předloni členským státům, že mezi ně rozdělí (tehdy) 750 miliard eur na obnovu ekonomik postižených pandemií covidu-19 vypůjčených na mezinárodním trhu, slíbila také, že navrhne dodatečné příjmové kanály, které umožní tyto půjčky splácet, aniž by se tím zatěžovaly národní rozpočty. Ve středu předložila první takový „balíček“ zahrnující tři nové „vlastní zdroje“. Pokud je členské státy a Evropský parlament schválí, posílí tak významně do budoucna nadnárodní integrační charakter EU a také autonomii jejích institucí EU, jako je komise a parlament.
Komise zaprvé navrhuje, aby příjmy generované z obchodu s emisními povolenkami nesměřovaly jako dosud do národních rozpočtů, ale aby 25 procent z nich šlo do pokladny EU. Týká se to stávajících příjmů, ale také těch, které vygeneruje obchod s povolenkami rozšířenými na leteckou a námořní dopravu, a také zcela nových povolenek, připravovaných komisí pro emise ze silniční dopravy a z budov. Komisař Johannes Hahn ve středu řekl, že při započtení těchto novinek a při střízlivém odhadu vývoje cen povolenek by z nich mohlo do rozpočtu EU plynout zprvu devět a po roce 2026 přes 12 miliard eur ročně.
Část této sumy bude ovšem odsáta další slíbenou novinkou, a to Evropským klimatickým fondem, který má pomáhat domácnostem a malým podnikům postiženým klimatickou legislativou EU s investicemi do úspor energií, účinnějšího vytápění nebo chlazení, úspornější dopravy či poskytovat přímou obecnou finanční podporu. Do fondu bude směřovat čtvrtina z příjmů, které vygeneruje obchodování s budoucími povolenkami pro emise ze silniční dopravy a z budov.
Druhým zdrojem, který ve středu Hahn blíže představil, bude jakési clo vybírané při dovozu do EU za zboží, jehož výroba byla energeticky náročná. Evropské orgány budou tedy zkoumat, kolik by v EU stála energie nutná k výrobě třeba dovážené oceli, cementu nebo umělých hnojiv, a tuto cenu pak uplatní jako daň. Podle Hahna to povede k tomu, že se i výrobci mimo EU budou snažit vyrábět co nejekologičtěji, takže unie bude přispívat ke klimaticky přívětivějším postupům také ve třetích zemích. Až bude úplně jasno, jak se to má dělat, měl by tento zdroj generovat pro evropský rozpočet 0,8 miliardy eur ročně.
