Evropská unie se pustí do práce na revizi „jednotného vnitřního trhu“, který představuje páteř její ekonomické politiky a podstatu spolužití 27 členských zemí. Musí to udělat z řady důvodů, které sahají od brexitu přes stupňování konfrontace s Čínou až po přípravu terénu pro přijetí nových členských států včetně Ukrajiny. Bude to znamenat přehodnocení pravidel fungování čtyř základních svobod, tedy volného pohybu zboží, osob služeb a kapitálu, a nebude to ani snadné, ani bezbolestné.
Přípravou první zprávy byl pověřen bývalý italský premiér, sociální demokrat Enrico Letta, který se dlouhodobě věnuje evropské integraci. Probírá své zadání s politiky, akademiky, se sociálními partnery a zástupci dalších složek společnosti. Zpráva by měla sloužit jako podklad pro jednání Evropské rady v březnu příštího roku. Tedy posledního řádného summitu EU před volbami do europarlamentu a obměnou evropských institucí. Dá se tedy předpokládat, že její doporučení budou mít vliv také na bezprostřední politické rozhodování.
Koncepce a zejména regulace jednotného vnitřního trhu EU zahrnuje dnes obrovské množství předpisů a norem, které zásadním způsobem ovlivňují každodenní život půl miliardy občanů „sedmadvacítky“. Ačkoli si to lidé obvykle neuvědomují, Evropská unie je touto cestou nedílnou součástí jejich bytí. Právě proto na ni útočí napříč Evropou ti politikové, kteří těží z nespokojenosti lidí s jejich ekonomickou a sociální situací a nabízejí jim, mnohdy velmi populisticky, romanticko-nostalgický návrat k „národnímu státu“ jako alternativě evropské integrace.
