Ať už bude v Německu po nedělních volbách sestavena jakákoli z možných vládních koalic, bude proevropská, tedy oddaná hlubokému propojení Německa s Evropskou unií, a proatlantická, tedy opírající bezpečnost země o NATO a spojenectví s USA. To je zásadní skutečnost, se kterou se počítalo již před volbami a její potvrzení Evropu uklidňuje. Poněkud zpochybnit ji mohlo jedině spojenectví SPD se stranou Levice, která ovšem ve volbách propadla a není jako partner zajímavá.
Přesto bude Evropa bedlivě sledovat složitá koaliční jednání – je totiž pravděpodobné, že poprvé od konce války bude Německu vládnout koalice složená ze tří stran, přičemž ty dvě menší, Zelení a FDP, nejenže už dlouho u moci nebyly, ale jejich postoje a požadavky se přeci jen dosti výrazně odklánějí od dosavadní centristické orientace pravolevého kabinetu Angely Merkelové.
Zelení i liberálové již v noci na pondělí oznámili, že napřed budou jednat vzájemně; pokud by se dohodli, výrazně posílí svou páku na koaličního lídra, tedy vítěznou SPD či těsně poraženou CDU/CSU. Problém je ovšem v tom, že programy obou stran se významně liší. Zelení budou ve vládě prosazovat zejména ještě aktivnější boj proti klimatickým změnám v souladu s evropskou Zelenou dohodou, a budou tedy na úrovni EU tlačit na maximální podporu zelených investic. Jejich spolupředsedkyně Annalena Baerbocková mluvila v kampani o dalším půl bilionu eur veřejných peněz na tyto účely. Čím více se ostatní strany budou ujímat ekologických témat, tím radikálněji budou Zelení vystupovat, aby si udrželi místo na slunci.
Liberálům naopak velmi záleží na rychlém návratu k rozpočtové a fiskální disciplíně, tedy přísným pravidlům, která byla opuštěna s nástupem kovidové krize. Jejich šéf Christian Lindner se během kampaně jasně vymezil proti hlubší integraci v oblasti daňové politiky. Společné zadlužení v podobě rozbíhajícího se „fondu obnovy“ považuje za jednorázovou akci, která se nesmí stát pravidlem či dokonce součástí systému. Laťku položil dosti vysoko – chce v příští vládě být ministrem financí. Zelení, podobně jako sociální demokraté, se naopak nebrání diskusi o nějakých změnách v této oblasti. Poukazují na to, že právě rozbíhající se investice z „fondu obnovy“, či pouze jejich příslib, jsou už nyní v EU významným podnětem pro obnovení důvěry a tudíž silné ekonomické oživení. A Evropa bude potřebovat dál takové impulsy, má-li naplnit své ekologické a digitalizační cíle.
