Pokud Finsko a Švédsko skutečně vstoupí do NATO, stane se sousední Rakousko prakticky jediným zbývajícím „ostrůvkem“ neutrality v EU. A Rakušané sami na tom nehodlají nic měnit. Zároveň se ale i v samotném Rakousku ozývají hlasy, varující před izolací země právě kvůli neochotě připojit se k vojenskému paktu, zásadnímu pro bezpečnost celé Evropy.
Zatímco pro severské, dosud „neutrální“ země Finsko a Švédsko znamenal ruský útok na Ukrajinu zásadní obrat v bezpečnostní politice, o stejně neutrálním Rakousku se to rozhodně říci nedá. Na rozdíl od Finů a Švédů, kteří oznámili záměr vstoupit do NATO, Rakousko jakoukoliv diskusi o konci své neutrality odmítá.
Tím se ale podle některých rakouských komentátorů staví do nelichotivé pozice státu, který jako poslední v EU „nedává jasně najevo, na čí straně v geopolitickém rozdělení dnešního světa vlastně stojí“. I po očekávaném vstupu Švédska a Finska do NATO sice zůstanou kromě Rakouska v unii neutrální ještě Irsko a Malta, tyto země, jak napsal například rakouský deník Die Presse, však čelí kvůli své poloze úplně jiným geopolitickým výzvám a mají i jiné zájmy než kontinentální Rakušané.
Nabízí se proto důležitá otázka, co vlastně Rakousko trváním na své neutralitě získá a co naopak může ztratit. Jak se totiž ukazuje, ani válka na Ukrajině s „neutralistickou mentalitou“ Rakušanů příliš nepohnula. Důvodů je hned několik.
