KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Pokud by se nyní v Rakousku konaly parlamentní volby, s výrazným náskokem by v nich podle průzkumu zvítězila ultrapravicová Strana svobodných (FPÖ) v čele s Herbertem Kicklem. Opakuje se tak příběh, který v různých obměnách provází rakouskou politiku už takřka 30 let. Ultrapravice naláká voliče na protiimigrační politiku, jakmile se ale dostane k moci, následuje pád, zaviněný korupčními skandály i vnitrostranickými rozbroji. Zda stejně dopadne i současný vzestup Svobodných pod vedení Kickla, není jisté. Víme pouze to, že v případě FPÖ jsou rakouští voliči nepoučitelní.
Pokud si ještě někdo vzpomene na rok 2000, kdy Evropská unie vyhlásila (Česko se jako tehdejší nečlen připojilo) sankce na Rakousko kvůli tomu, že do vlády dostali Svobodní pod vedením radikála Jörga Haidera, měl by zbystřit. K moci se v Rakousku totiž velmi rychle „žene“ další radikál, který si vystupováním a ultrapravicovou rétorikou s Haiderem nijak nezadá a možná ho i předčí.
Bývalý ministr vnitra Herbert Kickl převzal předsednictví FPÖ po odstoupení Heinze-Christiana Stracheho v červnu 2021 a dokázal doslova zázrak. Pravicová strana, totálně zdecimovaná skandály, se nejen vrací na výsluní, ale dokonce vede předvolební průzkumy.
V roce 2019 Strache a několik dalších vrcholných představitelů Svobodných čelili korupčnímu skandálu, takzvané (a dosud nedořešené) aféře Ibiza. Ta byla spojená s tajně pořízenou nahrávkou, na níž tehdejší rakouský vicekancléř sliboval v roce 2017 domnělé neteři ruského oligarchy (nastrčené volavce) přístup ke státním zakázkám výměnou za peníze do stranické pokladny.
Aféra vedla k pádu tehdejší rakouské vlády tvořené Svobodnými a lidovci, a následně i k rozkolu v FPÖ a odchodu Stracheho z čela strany. Její preference spadly na polovinu.
Vzestup Svobodných
Pod vedením Kickla strana ale zázračně obživla. A to i přesto, že ji (s výjimkou Stracheho) vedou prakticky titíž lidé. Ani z hlediska programu se příliš neposunula. A pokud ano, tak směrem k ještě většímu radikalismu.
Preference Svobodných prudce rostou a FPÖ je dnes v průzkumech s 28 až 29 % preferencí nejsilnější politickou stranou.
Svůj vzestup Svobodní potvrdili už v podzimních volbách v největší rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, kde oproti minulým volbám získali takřka dvojnásobek hlasů (24 %) a připravili dosud vládnoucí lidovce o většinu v zastupitelstvu.
Muž, který za tímto úspěchem stojí, tedy Kickl, přitom v pravém slova smyslu představuje noční můru toho, čemu se dnes říká společná evropská politika. Současný vůdce FPÖ už před válkou na Ukrajině dlouhodobě budoval úzké vazby strany na Vladimíra Putina a jeho hnutí Jednotné Rusko.
A jak je vidět na vzestupu strany pod Kicklovým vedením, mnozí Rakušané na takové argumenty slyší. Za vzestupem FPÖ ale podle odborníků (pro někoho možná paradoxně) stojí i odpor Herberta Kickla proti koronavirovým opatřením.
