V Německu se řeší zásadní a přitom poměrně paradoxní spor mezi politiky a energetiky. Ministerstvo hospodářství vedené Robertem Habeckem za stranu Zelených usiluje o to, aby dvě ze tří posledních jaderných elektráren, jejichž provoz má být ukončen na konci roku, zůstaly v takzvaném záložním provozu. V případě akutního nedostatku elektřiny by se tak reaktory znovu „rozběhly“. Provozovatel elektrárny to však považuje za nesmysl.
V celém sporu jde o to, zda je vůbec technicky proveditelné, aby už jednou odstavená jaderná elektrárna zůstala v režimu umožňujícím v případě potřeby znovu „nastartování“ štěpné reakce a obnovení dodávek do sítě. V případě klasických odstávek elektráren kvůli nutné údržbě či výměně paliva se to pochopitelně děje. Reaktor je odpojen z provozu a po dokončení údržby opět „nastartován“.
S takovými odstávkami ale provozovatel počítá, je na ně logisticky i personálně připraven, stejně tak má přesný plán i pro případ technické poruchy. V případě návrhu na převedení dvou německých jaderných elektráren do pohotovostního režimu by ale šlo o něco jiného.
Ministr hospodářství Robert Habeck přišel s tím, že dvě elektrárny (Isar 2 a Neckarwestheim 2) sice budou odpojeny na konci roku z běžného provozu, minimálně do dubna ale zůstanou ve stavu pohotovosti, tedy v takzvaném studeném režimu. Zbývající elektrárna bude odpojena definitivně. Německo by tak splnilo svůj závazek, že v rámci takzvané energiewende přestane vyrábět elektřinu z jádra, zároveň si ale dvě elektrárny dočasně ponechá jako „železnou rezervu“ pro případ akutního nedostatku elektřiny.
Tento zdánlivě jednoduchý plán však podle odborníků naráží na řadu technických problémů, které mimo jiné ukazují i na jednu ze slabin jaderné energetiky. Všechny případné změny v jejím fungování se musí odehrávat v dlouhém časovém horizontu a navíc se zárukou, že když se reaktor jednou spustí, bude (třeba i kvůli objednávkám paliva a nakládání s ním) také nějakou dobu fungovat. Představa, že se reaktory „zapnou“, když nebude dostatek plynu a pak se zase vypnou, je podle některých odborníků zcela iluzorní.
„V pondělí večer jsme komunikovali, že jaderné elektrárny nejsou z technických důvodů vhodné jako záložní zdroje. Jsme v této věci v kontaktu se spolkovou vládou,“ řekl agentuře Reuters mluvčí společnosti E.On, která prostřednictvím své dceřiné firmy Preussen Elektra provozuje elektrárnu Isar 2.
