Rakouský kancléř Karl Nehammer navštívil jako první představitel některé z unijních zemí Vladimira Putina během ruské agrese na Ukrajině. Ohlasy na jeho cestu jsou i v samotném Rakousku rozporuplné. Návštěva Moskvy vypovídá o dlouholeté a možné až zbytečně úpěnlivé snaze Rakouska udržet si svou neutralitu a přitom být důležitým prostředníkem v jednání mezi Východem a Západem.
Americký film Zrození hrdiny vypráví skutečný příběh amerického vojáka, který z osobního přesvědčení odmítal ve válce v Pacifiku nosit zbraň a přesto se stal hrdinou. I když ani jednou nevystřelil, sám s nasazením života jako zdravotník odnesl z bojiště 77 svých spolubojovníků a zachránil jim životy.
I když politika není v pravém slova smyslu válka, při pohledu na některé kroky vrcholných rakouských politiků by se dalo s určitou mírou nadsázky spekulovat, zda se Rakousko nechce v očích světa stát právě takovým „hrdinou beze zbraně“. A svědčí o tom právě návštěva kancléře Nehammera v Moskvě.
To, že se právě Nehammer odhodlal jako první z premiérů zemí EU navštívit během ruské agrese na Ukrajině prezidenta Putina, není náhoda. Je to součást dlouhodobé snahy vrcholných představitelů této alpské země udělat z Rakouska „světovou zprostředkovací velmoc“ a z jejích kancléřů ty politiky, kteří sice „neharaší zbraněmi“, ale dokáží být hybateli dějin zase jiným způsobem.
Důvod je jednoduchý a dal by se opět s trochou nadsázky nazvat rakouským traumatem z neutrality. Rakousko se stalo v roce 1955 neutrálním státem nikoliv ze své vlastní vůle, ale jako součást dohody velmocí (a zejména na přání Ruska) o mocenském uspořádání v Evropě po druhé světové válce.
Rakušané postupem času sice vzali takzvaně neutralitu za svou (její zachování si přeje většina národa), ovšem stejně tak zbyla u Rakušanů určitá pachuť z toho, že být v dnešním světě neutrální (podle mezinárodních standardů) je poněkud zvláštní. Možná by se ta pozice dalo přirovnat k pocitům kluka, který se nemůže prát, protože mu to maminka striktně zakázala, žádnou úctu mezi ostatními mu ale tahle neutralita nepřináší.
