Všechny nedávné katastrofy od teroristického útoku „na dvojčata“ v New Yorku v roce 2001 až k zemětřesení a tsunami v Japonsku vždy vedly k přehodnocení bezpečnostních rizik jaderných elektráren a k následným technologickým úpravám. Válka na Ukrajině a ostřelování atomové elektrárny v Záporoží však zřejmě poprvé v historii žádný vliv na zesílení jaderné bezpečnosti mít nebudou. Důvod je podle expertů jednoduchý. Atomová elektrárna, která by byla zcela odolná i proti válečnému útoku, by byla tak nákladná, že by se její stavba nikomu nevyplatila.
Až dosud přitom platilo, že to byl právě jaderný sektor, kdo velmi pružně a rychle reagoval na události, které mohly ukázat na zvýšené bezpečnostní riziko provozů reaktorů. Když v roce 2001 teroristé zaútočili dvěma dopravními letadly na budovy Světového obchodního centra v New Yorku, na celém světě to vyvolalo debatu o tom, co by se stalo, kdyby podobným způsobem někdo zaútočil na jadernou elektrárnu.
V mnoha zemích světa, včetně Česka, experti provedli zátěžové testy pro případ pádu dopravního letadla na kontejnment (ochrannou obálku) reaktoru, zpřísnily se i předpisy pro monitoring leteckého provozu nad elektrárnami.
Ve Švýcarsku tak místní jaderný dozor po zátěžových testech v roce 2011 dospěl k závěru, že švýcarské jaderné elektrárny jsou odolné proti pádu letadla Boeing 707 při rychlosti 370 kilometrů za hodinu. A ještě mají poměrně velkou bezpečnostní rezervu i v případě nárazu letadel s velkým množstvím zbytkového paliva.
Podobně se přehodnocovala i rizika narušení bezpečnosti reaktorů po zemětřesení v Japonsku a následné havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. Bezpečnostní prověrkou prošly prakticky všechny reaktory v Evropě, včetně těch českých. A do prověrky byly (jako například v Německu) znovu zahrnuty i výpočty možných následků pádu civilních i vojenských letadel se zjištěním, že narušení kontejnmentu a úniku radioaktivity je i v těchto případech velmi malé.
