Když lidé podepisují čestné prohlášení na začátku textu, podvádějí výrazně méně, než když se podepíší až na jeho konci. Studie s tímto závěrem před osmi lety dobyla svět a stala se zdrojem inspirace nejen pro velké firmy a společnosti, ale dokonce i pro vlády. Nyní se však ukazuje, že data, na nichž byla studie postavena, autor zřejmě zfalšoval.
Řeč je o studii, publikované v roce 2012 pod vedením dvou hlavních autorů Maxe Bazermana, profesora obchodní administrativy na Harvard Business School, a Dana Arielyho, psychologa a behaviorálního ekonoma na Duke University v USA. Zejména Ariely se stal díky této práci světově proslulým. Pravidelně publikuje ve Wall Street Journal, přednáší a o výsledcích své studie napsal pro New York Times i bestseller s názvem „(Poctivá) pravda o nepoctivosti: jak lžeme všem a zvláště sami sobě“.
Základem toho, co Ariely s kolegy údajně zjistil, je odpověď na otázku, jak přinutit lidi, aby nelhali, nebo lhali méně. To je totiž sen mnoha soukromých společností, úřadů, policejních vyšetřovatelů, učitelů i vládních agentur. Pokud by dokázali omezit lhaní, ušetřili by miliardy dolarů. Jenže jak na to?
Vědci ve studii přišli na zdánlivě jednoduchý trik. Zjistili, že když lidé přísahají na pravdivost svých tvrzení předtím, než něco řeknou nebo napíšou, dopouštějí se méně lží, než když svá slova stvrdí přísahou až na konci. Jinými slovy: pokud člověk napíše „čestně prohlašuji“ a pak následuje text, s velkou pravděpodobností bude lhát méně, než když čestné prohlášení podepíše v závěru formuláře.
A jak na to vědci přišli? Původní studie odkazovala mimo jiné na terénní šetření s pomocí jedné nejmenované pojišťovny aut. Ta měla zaslat celkem 13 500 náhodně vybraným řidičům dva druhy formulářů s čestným prohlášením. Řidiči měli pojišťovně nahlásit aktuální stav ujetých kilometrů a formulář podepsat slovy: „slibuji, že informace, které poskytuji, jsou pravdivé“. Tato věta byla na polovině formulářů nadepsána na začátku dokumentu, zatímco druhá polovina ji měla až na konci.
A výsledek? I když skutečnou ujetou vzdálenost nelze zjistit, autoři studie si údajně všimli zajímavé věci. Ti, kteří podepsali čestné prohlášení na začátku, uváděli v průměru o 10 % méně najetých kilometrů než ti, kteří potvrdili pravdivost svých tvrzení podpisem až na konci. Z toho autoři vydedukovali, že „přísaha“ nad textem vede lidi k větší poctivosti. Respondenti totiž věděli, že menší počet najetých kilometrů znamená i nižší pojistné. Výsledky z terénního šetření údajně potvrzovaly i pokusy prováděné výslechy a prací s lidmi v laboratoři.
