Olympijské hry v Mexiku, konkrétně v Mexico City (Ciudad de México), z října 1968 patřily k těm bez nadsázky nezapomenutelným (což platilo i pro sportovce a sportovní fanoušky z tehdejšího Československa), a to hned z několika důvodů. Jednak kvůli vynikajícím atletickým i jiným výkonům, jednak proto, že do nich opakovaně vstoupila politika. Pro Spojené státy americké to platilo v obou případech. Zejména rekordní skok či spíše let dálkaře Boba Beamona, který tu vytvořil nový světový rekord, patří dodnes k památným událostem celé olympijské historie. Politické gesto sprinterů Tommieho Smithe a Johna Carlose pak pro změnu celému světu ukázalo, že rasová otázka je v USA stále nedořešený, neobyčejně palčivý problém. I tohoto důvodu je mexická olympiáda nedílnou součástí příběhu s názvem „Amerika ve válce“.
Robert „Bob“ Beamon a (nejen) jeho „skok do 21. století“
Začněme hned tou největší senzací. Psal se 16. říjen 1968, což toho roku připadlo na pátek, půl čtvrté odpoledne. Do té doby ve světě – kromě komunity atletů, ve které již patřil mezi „vycházející velké hvězdy“ – prakticky neznámý americký skokan Bob Beamon (* 1946) se právě v ten den a v tu chvíli rozběhl ke svému prvnímu soutěžnímu pokusu, odrazil se a letěl a letěl a letěl, načež k úžasu soupeřů, rozhodčích, diváků i sebe samotného „přistál“ tak daleko jako nikdo předtím.
Po velmi pečlivém přeměřování, které trvalo vzhledem k tomu, že je bylo třeba provést ručně, jak se Beamon vyjádřil později, „snad celou věčnost“, byl nakonec ohlášen výsledek – 890 centimetrů, což znamenalo nejen nový světový rekord (ten stávající Ralpha Bostona (835,7 cm) a Igora Ter-Ovanesjana (835 cm) byl překonán o více než půl metru), ale i – jak jej okamžitě překřtili novináři – „skok do 21. století“.
Šokovaný Beamon (jenž doposud skočil nejvíc 833 cm na mistrovství USA v Sacramentu, respektive 839 cm s nedovolenou podporou větru při americké kvalifikaci na LOH v Echo Summitu) sice ještě nastoupil k druhému pokusu, ve viditelném rozrušení však tentokrát dolétl jen těsně za osm metrů (805 cm) a potom už v soutěži nepokračoval. Neměl k tomu žádný důvod, o vítězi bylo jasně rozhodnuto a on sám potřeboval čas na to, aby svůj fantastický úspěch dokázal vstřebat.
Co mu v té chvíli běželo hlavou nevíme. Víme ale, že novináři ze všech tiskových agentur, ať už přímo na místě, v Mexiku, anebo jinde, začali okamžitě horečně shánět informace o novém olympijském vítězi ve skoku dalekém a o nejnovější sportovní super star. V časech bez internetu a bez Googlu to nebylo úplně snadné, nakonec si ale životní příběh skvělého atleta mohli přečíst čtenáři na celém světě.
