Covidová pandemie, válka na Ukrajině i současné viditelné důsledky klimatických změn podle odborníků přibrzdily rozmach takzvaného „overturismu“, tedy rozvoje masové turistiky napříč zeměkoulí. Ubylo těch, kteří v obavě z možných rizik cestují na velké vzdálenosti a vzrostl zájem o dovolenou v bližších destinacích. Příkladem může být zásadní změna ve složení návštěvníků Českého Krumlova. Někteří odborníci jsou však přesvědčeni o tom, že se masový turismus ve své předcovidové podobě brzy vrátí. A to navzdory všem rizikům.
Lesní požáry v jižní Evropě, včetně velkého požáru na řeckém Rhodu, možná nabízejí i jeden pikantní pohled na současný přístup lidstva k důsledkům klimatických změn. Většina vědců se shoduje v tom, že rekordní vedra a hořící lesy nejen na jihu Evropy jsou přímým důsledkem globálního oteplování. K němu ale (pokud mají vědci pravdu) zásadní měrou přispívá i přebujelý turismus, který je těmito klimatickými změnami zároveň ohrožen.
Nikdy v lidské historii se totiž necestovalo tak masově a nepřesouvalo se auty, loděmi a letadly najednou tolik lidí na tak velké vzdálenosti jako v současné době. A mnozí odborníci se už dlouho přou o to, kdy a jak se trend narůstajícího masového turismu zastaví, nebo bude muset být zastaven. Nejde jen o ekologické škody a emise z dopravy, ale také o to, že turistická centra a aglomerace nejsou „nafukovací“ a počet turistů v nich nemůže růst donekonečna.
Prvním omezujícím prvkem měla být pandemie covidu, která skutečně na čas razantně omezila, takřka zastavila cestování na delší vzdálenosti a její následky jsou znatelné dodnes. A to třeba v nižším počtu návštěvníků z Asie cestujících do Evropy nebo ve zvýšené oblibě dovolených v domovské zemi.
Jako podobný prvek pro omezení masového turismu se nyní nabízí následky klimatických změn. Tedy za předpokladu, jak tvrdí vědci, že se podobná vlna veder, požárů a jiných přírodních katastrof, jaké zažívají turisticky atraktivní země ve Středomoří nebo v Karibiku, bude v pravidelných cyklech opakovat.
