Mám to před očima jako dnes, třebaže od té doby uplynulo bezmála čtyřicet let. Osmnáctého června 1982 nastoupil ve španělském Alicante do zápasu proti Maďarsku za Argentinu na světovém šampionátu menší podsaditý dvaadvacetiletý kluk jménem Diego Maradona. Zatímco v prvním mači proti Belgii pověst největší hvězdy turnaje ještě nepotvrdil, proti Maďarům vstřelil dva úchvatné góly a celý fotbalový svět mluvil jen o něm. Třebaže MS nakonec nevyhrál, přestup z argentinského Boca Juniors do FC Barcelona za rekordních pět miliónů liber hovořil za vše; očekávání byla obrovská. Co Diega v budoucnosti skutečně čeká, si ale nedokázal nikdo představit ani v těch nejdivočejších snech.
Je to příběh jako z pohádky, kombinované ovšem s thrillerem a (tak trochu) i s červenou knihovnou. Od každého trochu. Diego Armando Maradona se narodil 30. října 1960 na Poliklinice Evity Perónové (jak argentinské!) a následně vyrůstal ve slumu čtvrti Villa Fiorito na jižním předměstí Buenos Aires. Cest z úmorné, depresivní chudoby bylo hned několik. Diego se nicméně nevydal cestou zločinu, nenastoupil ani duchovní či vojenskou kariéru. Fanatický zájem o fotbal jej od ostatních kluků včetně jeho mladších bratrů neodlišoval, neobyčejné nadání ovšem ano. Proto nebylo divu, že si prcka, který vynikal nad ostatní, všimli lovci talentů, takže už v osmi letech „válel“ za Los Cebollitas, což byl mládežnický klub Argentinos Juniors. O dalších osm let později, v roce 1976, ještě před šestnáctými narozeninami, už za Juniors nastoupil v prvoligovém zápase a vzhledem k tomu, že se jednalo o vpravdě oslnivý debut, bylo o tom, že se bude živit fotbalem, definitivně rozhodnuto.
