REAGANOVA AMERIKA | Milí čtenáři, jak dobře víte, doposud vyšly na INFO.CZ již tři velké seriály věnované dějinám Spojených států amerických – Prezidenti rozdělené Ameriky, Osudová dvacátá a Amerika ve válce, první dva i jako úspěšné knížky. Dnes začínáme seriál nový, věnovaný době, v níž v Bílém domě vládl republikán Ronald Reagan (1981–1989), jenž změnil Ameriku jako málokterý politik v jejích celých dějinách. Současně stál i u zásadní proměny světa; právě on byl totiž hlavním vítězem více než čtyři desetiletí trvající studené války mezi Západem a Východem, která nejednou hrozila jaderným Armagedonem, právě on byl, bez přehánění, mužem, jenž se zasloužil i o naši svobodu. Pojďme se proto na „světla a stíny“ této éry v celé její složitosti a komplexnosti v dnešním úvodním „přehledu“ podívat.
Muž, který nebyl ničím, ale stal se vším
Životní příběh Ronalda Wilsona Reagana (1911–2004) patří k těm, jaké umí napsat jen Amerika. Kluk z městečka Tampico ve státě Illinois z rodiny irských přistěhovalců, jehož otec John Edward byl alkoholik, v důsledku čehož neměl – mimo jiné – často práci, což se přirozeně projevovalo na životní úrovni rodiny, sice neměl již odmalička „na růžích ustláno“, navzdory tomu se ale osudu, jemuž se zdál být předurčen, nepoddal. Už na základní a střední škole v illinoiském Dixonu se u něj projevil herecký a vypravěčský talent, nemluvě o tom, že při studiu zcela samozřejmě tvrdě pracoval. Jakmile získal na nepříliš významné církevní Eureka College bakalářský titul z ekonomie a sociologie, začal působit v rozhlase, hlavně jako sportovní reportér a komentátor, kterého si posluchači rychle oblíbili.
Reaganovo mládí zásadním způsobem ovlivnila Velká hospodářská krize (Great Depression), zejména protikrizový program prezidenta Franklina Delana Roosevelta (v Bílém domě v letech 1933–1945) „Nový úděl“ (New Deal), jehož obdivovatelem se stal, mimo jiné proto, že mu demokraté nabídli zajímavé pracovní příležitosti. V roce 1937 zavedla Reagana služební cesta do Hollywoodu, kde se mu podařilo získat smlouvu u studia Warner Bros. a následně šel z jedné role do druhé. Po válce Reaganova filmová sláva poněkud uvadala, o to víc se ale věnoval politice. Jako šéf hereckých odborů se ostře vymezil vůči komunismu, a proto spolupracoval s agenty FBI ve snaze eliminovat vliv „rudých“ v Hollywoodu. Následně mu obrovskou příležitost nabídla televize, díky níž se stal jako moderátor nedělní večerní show General Electric Theater celostátně známou osobností. Politicky zůstával Reagan, jenž se mezitím podruhé oženil (s ambiciózní Nancy Davisovou), formálně demokratem, což mu ale nijak nebránilo v podpoře prezidentských kandidátů konkurenčních republikánů Dwighta D. Eisenhowera (1952, 1956) a Richarda M. Nixona (1960).
V první polovině šedesátých let Reagan k republikánům „přestoupil“ a brzy se stal jejich velkou politickou nadějí. Bylo tomu tak díky jeho věhlasu po celé zemi, nepopiratelnému charismatu i díky přesvědčivosti, s níž obhajoval americkou demokracii, americké hodnoty a americký životní styl, víru v tvrdou práci a v soukromé podnikání. V roce 1966 drtivě zvítězil ve volbách o post kalifornského guvernéra a v úřadu se na rozdíl od jiných politiků nebál zakročit proti zdivočelým „květinovým dětem“ a nezřídka zdrogovaným „mírovým aktivistům“ (na univerzitě v Berkeley). O čtyři roky později svůj post s přehledem obhájil a v roce 1976 se již poprvé ucházel o republikánskou nominaci do prezidentských voleb. Úřadující prezident Ford jej sice ještě porazil, následně ale prohrál s demokratem Jamesem „Jimmym“ Carterem a republikánská éra v Bílém domě skončila.
