Když se prezident Masaryk snažil v prvních letech po vyhlášení Československé republiky uklidnit mezi českým obyvatelstvem protirakouské nálady, poznamenal: snad každý má přece ještě tetu ve Vídni. Češi byli v době monarchie jednou z nejvýznamnějších přistěhovaleckých skupin do Rakouska a zanechali tam velkou kulturní stopu. Jenže v poslední době se zdá, jako by s nadsázkou míněná teze o Rakušanech jako o „německy mluvících“ Češích přestávala platit. Rakousko už není enklávou českých přistěhovalců. Jejich dlouho neotřesitelnou pozici vystřídali úplně jiní přistěhovalci.
Vyplývá to z aktuálních statistických dat o vývoji rakouské populace. Devítimilionové Rakousko je dnes zemí, ve které žije 1,7 milionu lidí s jiným než rakouským občanstvím, takřka pětinu obyvatelstva tak tvoří cizinci. Jejich podíl se rok od roku zvyšuje.
Ještě v roce 2013 v Rakousku žil jen milion cizinců, což znamenalo 11,9 % populace, dnes je to takřka dvojnásobek. A podíl obyvatel se zahraničním občanstvím pořád stoupá.
I když ale na rakouském území žije silná turecká menšina a poslední uprchlické vlny přivedly do země i mnoho uprchlíků ze Sýrie či Afghánistánu, není přistěhovalectví z muslimských zemí (pro někoho možná překvapivě) tím hlavním důvodem prudkého nárůstu počtu cizinců.
