Kolik by musely stát pohonné hmoty, aby se lidé z ekologických či finančních důvodů vzdali osobního auta? Aktuální studie z Rakouska ukazuje, že ani miliardy dotací ze státního rozpočtu na podporu veřejné dopravy na takovou změnu nemusejí stačit. Mnoho lidí se raději omezí v jídle, než by z auta přesedlo na autobus či vlak. Očekávaný útlum osobní automobilové dopravy tak může být otázkou delšího časového horizontu, než se dosud předpokládalo.
Právě příklad Rakouska jako jedné z nejbohatších evropských zemí ukazuje, jak bytostně závislí jsou lidé v Evropě na automobilismu. Ve snaze omezit škodlivé účinky osobní dopravy (zejména emise) zavedla rakouská vláda Zelených a lidovců loni v září takzvaný „klimaticket“, tedy jednotnou jízdenku pro veřejnou dopravu. Za jedno euro denně mohou Rakušané bez jakéhokoliv omezení využívat vlaky, autobusy či tramvaje v jedné spolkové zemi, za dvě eura ve dvou a za tři úplně v celé zemi. Vláda hodlá zároveň do tak masivně dotované veřejné dopravy investovat do roku 2026 až 18,2 miliardy eur (364 miliard eur).
Zpočátku to vypadalo na velký úspěch. Ministryně dopravy za Zelené Leonore Gewesslerová už letos na jaře ohlásila, že si takzvaný „klimaticket“ koupilo hned na začátku 160 000 lidí, dalších 5 000 přibývá každý měsíc. Jenže souhrnná statistická data z loňského roku ukázala, že představa hromadného přechodu Rakušanů z aut na levnější a ekologičtější veřejnou dopravu bude složitější.
I když se nepochybně nechala řada lidí přesvědčit k tomu, aby osobní vozidlo využívala méně, početná skupina obyvatel Rakouska se v autech - s nadsázkou řečeno - zabarikádovala. Podle studie, kterou v týdnu zveřejnila společnost Brancheradar je skupina skalních příznivců osobního automobilismu schopná upřednostnit jízdu autem prakticky před vším ostatním kromě nutných nákladů na bydlení.
