Není vůbec divu, že Jevgenij Prigožin přitahuje pozornost, kdykoli se projeví. A to je velmi často. Jeho barvité útoky na každého, kým pohrdá či s kým má spory, nelze jen tak pominout. Ostatně, není to tak dávno, co jsem o Prigožinovi psal naposledy. Tentokrát vzbudil pozornost svým článkem o vývoji situace na frontě, ale i širšími úvahami o válce proti Ukrajině. Nejvíce vzruchu přilákaly věty o tom, že má Rusko v současné fázi zastavit válku a deklarovat dosažení cílů. Ačkoli se objevovaly hlasy hledající v takových názorech projevy ruského poraženectví, Prigožin mluví o něčem jiném.
Zajímavé je už jen to, že zatímco v našich končinách jsou boje v Bachmutu prezentovány jako způsob, jak Ukrajina nechává Rusko vykrvácet, Prigožin o Bachmutu mluví přesně opačně. Z jeho pohledu tlak v Bachmutu, jinak místě vcelku nedůležitém, protože za ním následují další opevněná ukrajinská města, vede k likvidaci ukrajinských sil. Prigožin viní ukrajinského prezidenta, že právě on upřednostnil politické hledisko držení města, zatímco vojenské hledisko ignoroval. Prigožin tvrdí, že to je ruská strana, kdo získává čas a blokuje nejlepší síly protivníka, které by jinak hrozily být použity pro očekávaný protiútok.
Prigožin rozvíjí hned několik spikleneckých teorií. Podle jeho pohledu je Ukrajina řízena nikoli svým vedením, ale Spojenými státy. Prigožin jen opakuje ruskou verzi o tom, že vlastně nevede útočnou válku proti Ukrajině, ale brání se proti USA. Ty podle něj nejen tahají za nitky, ale i záměrně prodlužují konflikt, protože jim nejde o to, aby Ukrajina zvítězila, ale o to, aby se nadále bojovalo. Podobně jako Volodymyru Zelenskému. To je vcelku oblíbená ruská konstrukce.
