Jednou z hlavních příčin tragických lesních požárů v jižní a jihovýchodní Evropě je odchod lidí z venkova do měst. S touto, pro někoho možná překvapivou teorií přichází Johann Georg Goldhammer, světově uznávaný odborník na lesní požáry. Muž, který radí vládám, je přesvědčen o tom, že lesy v Řecku či na Balkáně může v budoucnu zachránit pouze to, když se v nich začne znovu zemědělsky hospodařit.
Němec Johann Georg Goldhammer pracuje v Globálním centru pro sledování požárů, pobočce Institutu Maxe Plancka v německém městě Mohuč. Celá desetiletí se zabývá důsledky lesních či stepních požárů a o pomoc ho často žádají i vlády jednotlivých zemí.
Už v roce 2018 se na Goldhammera obrátil, po jednom z tragických lesních požárů v Řecku, i tamní premiér Alexis Tsipras. A vědec, který sám sebe označuje za „politicky smýšlejícího lesníka“, vypracoval návrh série systémových opatření, kterými by Řecko mohlo v budoucnu podobným tragédiím zabránit. Jenže řecká vláda údajně vyslyšela jen část doporučení, což vyústilo i v další požáry v letošním roce. Nejde ale jen o Řecko. Podle Goldhammera musejí přístup ke krajině změnit i další země, kde hoří lesy.
„Pokud chce člověk zásadně udělat něco proti riziku narůstajících hrozeb způsobených intenzivními krajinnými požáry, musí se v jižní Evropě zaměřit na opatření, která působí proti exodu venkova a jeho důsledkům,“ řekl Goldhammer v rozhovoru s německým zpravodajským kanálem DW.com.
I když k požárům přispívá sucho a horko vyvolané klimatickými změnami, intenzita šíření ohně v porostech podle Goldhammera hodně záleží právě na přístupu člověka ke krajině, a to hned z několika důvodů. Tím prvním je odchod lidí z venkova do měst, druhým pak výsadba jednodruhových plantáží na místech, kde se dříve zemědělsky hospodařilo a pásla se zvířata.
