Značnou pozornost vzbudilo v Rakousku šetření, které zpochybňuje roky opakované klišé o pozitivním vlivu zaměstnání na integraci migrantů. Podle sociologů, kteří se na tomto průzkumu podíleli, totiž může špatně placená práce v těžkých podmínkách naopak začleňování do společnosti spíše bránit. A z těch, kteří ji dělají, se snáze mohou stát radikálové.
Přesvědčení, že práce hlavní měrou přispívá k integraci uprchlíků či migrantů, bylo roky hlavním pilířem uprchlických programů i rakouské politiky. Pokud si cizinec najde práci a nezůstane závislý na sociálních dávkách, pak je podle všeobecné představy integrován.
Průzkum rakouského institutu Sora a Vídeňské univerzity, o kterém informují rakouská média, ale dospěl k trochu odlišnému závěru: pokud značná část migrantů vykonává dlouhodobě práci vnímanou „domácími“ jako podřadnou, případně pracují na špatně placených a nejistých pozicích, pak se takoví lidé ze společnosti spíše vyčleňují. Snadno mohou získat pocit, že společnost se k nim chová přezíravě, ubližuje jim a oni se tedy spíše semknou do komunity (včetně třeba náboženské radikalizace), než aby se přizpůsobili domácím pravidlům.
„Zahraniční zaměstnanci jsou v Rakousku strukturálně diskriminováni,“ uvedl při prezentaci výsledků Daniel Schönherr z institutu Sora. Podle něj jsou imigranti častěji zaměstnáni na nejistých pracovních místech, čtvrtina z nich má pocit, že jsou pro svou práci příliš kvalifikovaní.
Domácí mají přednost
Nejde tedy o to, že by cizinci neměli pro lépe placená místa kvalifikaci. Dokonce i mnozí IT specialisté, kterých je dlouhodobě nedostatek, shánějí na rozdíl od Rakušanů práci jen s obtížemi.
