V Německu, ale i v jiných evropských státech se v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhořela debata o znovuzavedení povinné vojenské služby. Podle zastánců povinné vojny společnost potřebuje připravit „zpohodlnělou“ mladou generaci na to, že může jít bránit vlast se zbraní v ruce. Odpůrci návratu vojenské služby, včetně těch českých, ale argumentují tím, že povinná vojna by byla pro stát příliš drahá a stejně by kýžený výsledek nepřinesla.
Státem, ve kterém se dnes skutečně intenzivně debatuje o znovuzavedení prezenční služby, je především již zmíněné Německo. Tam takzvaná povinná vojna skončila v roce 2011, od té doby je německá armáda (podobně jako ta česká) plně profesionální. Jenže válka na Ukrajině nejen vedla k vládnímu slibu o radikálním zvýšení armádního rozpočtu, ale i debatě o tom, že by mladí Němci (a možná i Němky) měli znovu povinně oblékat uniformu.
„Znovuzavedení branné povinnosti by bylo pro Německo rozhodujícím signálem k zajištění účinného vojenského odstrašení a spojeneckých schopností obrany,“ uvedla v tiskovém prohlášení dolnosaské CDU jedna z nejznámějších osobností strany Bernd Althusmann. Podle něj musí po zkušenostech s válkou na Ukrajině a agresí Ruska skončit doba, kdy německá bezpečnostní politika spočívala v politice „pohotovosti“, tedy nasazení pouze v případě potřeby pro zahraniční mise.
Nyní údajně nastal čas, kdy musejí být Němci připraveni bránit svou vlastní zemi i její spojence vůči možné agresi. A svou připravenost splnit tento úkol dají nejlépe najevo tím, když mladí začnou opět takzvaně rukovat na vojnu. Althusmann a jeho CDU přitom nejsou zdaleka jedinými, kdo v Německu volá po znovuzavedení povinné vojenské služby. Podobný požadavek zaznívá i od ultrapravicové Alternativy pro Německo (AfD), ale i některých sociálních demokratů, včetně parlamentní zmocněnkyně pro armádu za sociální demokracii Evy Höglové.
