Lidstvo překročí významný populační milník. Podle oficiálního odhadu OSN by 15. listopadu měla padnout dlouho očekávaná osmimiliardová hranice stavu lidské populace. Na to, co to pro naši planetu může znamenat a jaké jsou očekávané mezníky pro počet lidí na zeměkouli, odpovídá v rozhovoru s INFO.CZ Tomáš Sobotka, jeden z nejuznávanějších světových demografů z Vídeňského demografického institutu.
Můžete prosím popsat, v čem je překročení té osmimiliardové hranice z demografického hlediska významné a v čem se liší od překročení podobných „miliardových hranic“ v minulosti?
Ta osmimiliardová hranice symbolicky uzavírá období rychlého růstu světové populace. Relativní růst se totiž zpomaluje už více než půlstoletí, od poloviny 60. let, kdy přesahoval 2 % ročně, až k současným 0,8 %, což je odhad za pandemický rok 2021.
Jestli tomu tedy dobře rozumím, pak křivka stavu světové populace sice nadále stoupá, ovšem už v mírnějším tempu. Co to konkrétně bude znamenat a jaký je tedy výhled ohledně počtu lidí do budoucna?
Skutečně musíme rozlišovat mezi relativním a absolutním růstem světové populace. Ten absolutní vyvrcholil teprve nedávno: poslední symbolické milníky populačního růstu (6, 7 a 8 miliard) byly shodně dosaženy za rekordně krátkou dobu 11-12 let. Díky klesající porodnosti a pozvolnému stárnutí obyvatel, a v posledních dvou letech i kvůli zvýšené úmrtnosti během pandemie koronaviru, se nyní též výrazněji zpomaluje absolutní tempo populačního růstu.
Můžete pro lepší představu uvést místo procent konkrétní čísla?
Podle odhadů OSN v roce 2012 světová populace vzrostla o více než 89 milionů. V roce 2019 to bylo 80 milionů a loni, v pandemickém roce, již jen o méně než 65 milionů. Hlavní světové populační prognózy (od OSN, IHME/GBD, Wittgenstein Centra nebo US Census Bureau, pozn. aut.) naznačují, že další miliarda bude dosažena asi za 15 let, tedy kolem roku 2037.