Využívání zkapalněného zemního plynu, dovezeného do Evropy přes moře, vyprodukuje podle dostupných studií takřka stejně emisí jako „pálení“ uhlí. Zároveň je podle odborníků i za tohoto předpokladu v dohledné době logisticky takřka nemožné nahradit ruský plyn „zkapalněnými“ dodávkami z USA a jiných zemí. Citlivou, ale zároveň zcela logickou otázkou tedy zůstává, zda by v případě totálního energetického embarga na dovoz energetických surovin z Ruska zbylo Česku i Evropě něco jiného než znovu otevřít domácí uhelné doly.
Jedna věc je totiž jistá. Představa, že ruský plyn lze ze dne na den nebo z roku na rok zcela nahradit plynem, dovezeným zejména po moři z jiných zemí, je iluzorní. Dobře to vysvětlil v rozhovoru pro INFO.CZ dlouholetý „plynař“ Stanislav Mikeska. Podle něj nejen chybí lodní a přístavní kapacity pro tak velkou logistickou akci, zároveň ale vůbec není jisté, zda by k nám i v tomto případě nešel z velké části ruský plyn. Ovšem s tím rozdílem, že by ho dodávali „překupníci“ za výrazně vyšší cenu, než když přicházel dříve potrubím.
Přesto ale mnozí evropští politici vydávají prohlášení o blížícím se konci energetické závislosti na Rusku nebo alespoň zahájení příprav na tento konec. Nejdéle je v tomto směru Polsko. Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že do konce letošního roku země přestane dovážet ruskou ropu a do konce května uhlí. Zároveň výrazně (už do dvou měsíců) omezí dovoz ruského plynu, který by měly nahradit dodávky (zejména zkapalněné) z jiných zemí.
Polsko je svým poměrně radikálním přístupem k embargu na ruské energetické suroviny evropským „jestřábem“, žádná jiná země EU zatím tak odvážně otevřený přístup k odstřižení od Ruska a jeho surovin nezvolila. Alespoň tedy zatím v rétorické, nikoliv faktické rovině.
Německo o konci ruských dodávek plynu mluví mnohem opatrněji, i Němci však podle svých politiků počítají s postupnou náhražkou ruského dovozu kapalným plynem z jiných států. A obávají se toho, že vzhledem ke známému ruskému požadavku na platby za plyn v rublech mohou být „odstřiženi“ od ruských dodávek ještě dříve, než by sami chtěli. Proto ministr hospodářství Robert Habeck vyhlásil „stupeň včasného varování“, tedy jakýsi nejnižší stupeň pohotovosti pro případ ohrožení domácí energetiky.
Uhlí versus plyn
V obou případech, tedy polském i německém, však zůstává otázkou, čím země ruský plyn hodlají nahradit. Jak už bylo řečeno (a Mikeska to doložil snadno dostupnými daty), „uzavření potrubí“ z Ruska a přechod na lodní dodávky zkapalněného plynu rozhodně nelze uskutečnit v řádu měsíců, možná ani let. A možná (velmi pravděpodobně) nebude v plné míře uskutečnitelný nikdy. Představa flotily několika set nových tankerů, které budou nepřetržitě pendlovat přes oceán, aby dovezly do Evropy mnohem dražší plyn, než by mohlo dodat Rusko potrubím, není podle expertů úplně reálná.
