Vítr a slunce jsou podle nedávného vyjádření německého ministra hospodářství Roberta Habecka jedinou formou energie, přes kterou nemůže nikdo nikoho vydírat. Detailní analýzy, vyvolané tímto výrokem, však paradoxně ukazují, že z hlediska závislosti země na zahraničních surovinách pro výrobu solárních panelů a „větrníků“ je na tom Německo možná ještě hůře než v případě dovozu ruského plynu. Navíc sílí podezření, že Němci kvůli „záchraně klimatu“ kupují ve velkém solární panely, vyrobené za pomoci nucené práce a energie z uhlí.
Masivní rozšíření obnovitelných zdrojů energie je přitom v Německu nejen základem takzvané „energiewende“, ale i deklarovanou cestou k energetické svobodě. Kromě Roberta Habecka (Zelení) považují obnovitelné zdroje za jeden z hlavních prostředků proti energetickému vydírání i někteří další němečtí ministři. Například ministr financí za liberální FDP po ruském útoku na Ukrajinu prohlásil: „Obnovitelné energie nás osvobozují od závislostí. Obnovitelné energie jsou tedy energiemi svobody.“
Legislativní balíček německé vlády z letošních Velikonoc proto mimo jiné počítá s tím, že do roku 2030 by se podíl obnovitelných zdrojů v německém energetickém mixu měl zdvojnásobit na celkových 80 %, přičemž „fotovoltaika“ by měla každoročně růst čtyřnásobným tempem, než jakým roste letos.
Mnozí odborníci v Německu ale najednou začínají zpochybňovat, zda jsou obnovitelné zdroje skutečně tím, co by mělo Německo zbavit závislosti na Rusku a dalších zahraničních zemích a zároveň vzít totalitním režimům možnost zemi přes energie vydírat. Nakonec to může být údajně právě naopak.
Nucená práce?
Důkazem jsou mimo jiné výsledky ankety mezi odborníky, zorganizované deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Všichni odborníci totiž potvrzují, že většina klíčového materiálu pro výrobu solárních článků, tedy polykrystalického křemíku, pochází z Číny. Nejdůležitější lokalitou je autonomní oblast Sin-ťiang na severozápadě, kde podle západních pozorovatelů Peking utlačuje Ujgury a další menšiny.
„Výroba polykrystalického křemíku tam těží z nucené práce a diskutabilní je také z toho důvodu, že využívá levnou elektřinu z uhlí,“ řekl FAZ německý antropolog Adrian Zenz, který se zabývá útlakem Ujgurů. Podle Zense musí být všem politikům v Německu jasné, že rozšiřování fotovoltaiky v současné podobě a formě podporuje „útlak, nucené práce a asimilaci ujgurské menšiny ve prospěch čínského policejního státu."
Podobně sporný je i ekologický přínos solárního „boomu“ v Německu. „Klimatu nepomůže, když se v Sin-ťiangu spaluje uhlí kvůli německé energetické transformaci,“ míní Zens. Jestliže se podle něj snaží Německo zbavit závislosti na Rusku tím, že nakupuje suroviny pro solární panely v Číně, jen tím jednoduše vyměňuje závislost na jedné autokracii za závislost na autokracii druhé.
