Vynucená rezignace rakouského kancléře Sebastiana Kurze ukončila pohádku o jednom mladém, dokonalém muži, který změní nejen Rakousko, ale možná i celý svět. Zázračný „politický chlapec“ dnes čelí podobným obviněním jako mnozí političtí matadoři před ním. A mimo jiné tak otevírá otázku, zda politika dokáže vůbec vygenerovat mladé neokoukané tváře bez toho, aniž by se mezitím naučili „starým způsobům“.
Hned na začátku je přitom třeba důrazně připomenout, že Sebastian Kurz není usvědčen ani odsouzen za žádný trestný čin. Policie ho zatím pouze obvinila z toho, že ještě jako ministr zahraničí „uplácel“ ve svůj prospěch státními penězi bulvár, aby o něm jako o vycházející hvězdě rakouské i evropské politiky referoval v pozitivním duchu. A pomohl mu tak k další politické kariéře. Z podobného prohřešku, tedy jakéhosi obchodu s médii za státní peníze, byli obviněni i minulý kancléř Faymann a další rakouští politici. Žádný z nich ale nebyl nakonec odsouzen a možná se to nakonec nepovede ani v případě Sebastiana Kurze.
Bez ohledu na případné odsouzení, či naopak osvobození je ale Kurzova pověst pošramocena. A to i přesto, že sám nakonec odstoupil z funkce kancléře, aby umožnil bezproblémové vyšetření případu, v němž jakoukoliv vinu odmítá.
Už prvotní detaily celé kauzy totiž vypovídají o tom, že představa mladého, nadějného a nesmírně schopného politika, kterého jeho strana vytáhne na výsluní ku prospěchu celé země, není až tak úplně pravdivá. Ukazuje se (údajně to také vyplývá i z policejních odposlechů), že Sebastian Kurz vedle svých nepochybných politických schopností prokázal i nevšední schopnost účastnit se zákulisních politicko-ekonomických obchodů. A to nikoliv ve prospěch země, na tom by nebylo nic divného, ale zejména ve prospěch své vlastní osoby a kariéry.
K cestě na výsluní mu měl pomoci nejen již zmiňovaný obchod s některými bulvárními médii, ale především jakási síť spřízněných duší, které mu na různých místech ve státní správě, politice i ekonomickém sektoru pomáhaly jeho sen uskutečnit. A to (jak tvrdí policie i část opozice) ne vždy legálním způsobem.
Každý si v tuto chvíli může říci, že celá politika představuje „obchod něco za něco“, je plná špinavostí a zákulisních dohod s těmi, kteří konkrétního politika podporují a někdy i platí. Jenže Sebastian Kurz měl být někým jiným.
