Nebezpečný trend. Ve vyspělém světě kvůli pandemii umírá více lidí, ale také se jich méně rodí

Pandemie koronaviru začíná mít významný vliv na demografický vývoj na zeměkouli. Lidé v mnoha vyspělých zemích odkládají kvůli nejistotě z pandemie početí dítěte, v nejchudších zemích naopak může covid paradoxně vyvolat populační boom. I k takovému závěru došla nová studie OSN, na níž se podílel také český demograf Tomáš Sobotka.

O vlivu covidu-19 na demografii se dosud mluvilo spíše v souvislosti s počtem nadúmrtí a snížením střední délky života v řadě států. Studie Populačního fondu Spojených národů (UNFPA) však vůbec poprvé alespoň částečně zmapovala, zda a jak se pandemie projevuje v porodnosti. A v některých případech dospěla k alarmujícím závěrům.  

„Ukazuje se, že většina vyspělých zemí zaznamenala propad porodnosti související s první vlnou pandemie, přičemž největší pokles počtu narozených byl zaznamenán v prosinci 2020 a lednu 2021, tedy u narozených, kteří byli počati od března do první poloviny května 2020,“ popisuje pro Info.cz jeden ze spoluautorů studie Tomáš Sobotka z Vídeňského demografického institutu.

V Evropě zaznamenaly největší propad porodnosti jihoevropské země. V Itálii, Španělsku a Portugalsku se počty narozených v prosinci 2020 a lednu 2021 meziročně propadly o 14-20 %, nejvíc (o pětinu) ve španělském případě. Mimo Evropu byl pokles porodnosti poměrně výrazný také ve Spojených státech, Číně a některých zemích Latinské Ameriky (např. Brazílie a Chile).

Z předběžných dat, uvedených ve studii, se zdá, že země s nejvyšším propadem porodnosti mají některé věci společné. „Vyšší propad zatím zaznamenaly státy, kde je celkově vyšší ekonomická nejistota a nižší podpora rodin, stejně jako státy, kde pandemie měla silnější dopad během první vlny,“ uvádí Sobotka. Mezi takové země totiž patří právě jihoevropské země, Británie nebo USA.

Naopak v některých zemích jako jsou třeba Finsko, Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Německo, ale i Česká republika se porodnost meziročně prakticky nijak nezměnila. I tato skutečnost může mít své vysvětlení. Lidé ve státech, které první vlna zasáhla pouze s mírným průběhem (jako právě Česko), žili na rozdíl od více zasažených států v přesvědčení, že protipandemická omezení jsou pouze krátkodobá, brzy skončí a nemá smysl bát se budoucnosti ani založení rodiny.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Které faktory promlouvají do poklesu porodnosti?
  • A proč může covid v rozvojových zemích vyvolat spíše populační boom?
sinfin.digital