Dočasný návrat Německa k uhelné energetice kvůli problémům s dodávkami ruského plynu nebude zdaleka tak jednoduchý, jak se původně mohlo zdát. Ukazuje se totiž, že provozovatelé uhelných elektráren vůbec nejsou připraveni na návrat ke spalování uhlí. V některých případech může restart uhelné elektrárny trvat měsíce a možná i roky. Německý případ každopádně ukazuje, jak je v energetice důležité důležitě a vlastně i nezbytné dlouhodobé plánování.
Představa, kterou ve čtvrtek v Německu schválil většinou hlasu místní parlament, je přitom jasná. Aby se Německu pod hrozbou zastavení dodávek ruského plynu podařilo co nejrychleji naplnit v maximální míře zásobníky, využitelné v zimě, začne se znovu vyrábět elektřina v některých uhelných elektrárnách. Dočasným spalováním uhlí se tak ušetří plyn, který bude možné uložit pod zem pro případ akutní nouze.
Jenže brzy po rozhodnutí parlamentu s jakýmsi dočasným „restartem“ uhelné energetiky se objevily první problémy. Provozovatelé elektráren totiž zákonodárcům vzkazují, že navzdory mínění některých německých poslanců a ministrů nelze spalování uhlí obnovit ze dne na den.
Plánovaný restart uhelné energetiky doprovází řada problémů, které lze ale shrnout do jedné, jednoduché teze, snadno využitelné i pro evropské či české poměry. Pokud se země jednou rozhodne, že se vzdá určitého významného energetického zdroje, není vůbec jednoduché toto rozhodnutí po čase revokovat a k jednou zapovězenému zdroji se zase vrátit. A tím nejlepším důkazem je právě uhlí.
