Je to úplně první věc, kterou doslova fyzicky pocítíte, jakmile vystoupíte z letadla na washingtonském Dullesově mezinárodním letišti, pojmenovaném po ministrovi zahraničních věcí z doby vlády prezidenta Dwighta Eisenhowera z padesátých let minulého století. Pach či chuť moci, Taste of Power, jak říkají Američané, je totiž s jejich metropolí neoddělitelně spojená. Není se co divit, jedná o hlavní město první světové velmoci, kde je Political Power koncentrovaná v takové míře jako nikde jinde. Dnešního dne je to přesně 231 let od chvíle, kdy prezident George Washington podepsal zákon, na jehož základě se toto město stalo oficiálně centrem Ameriky, a proto si o něm pojďme něco povědět.
Řekne-li se Washington, D.C. (což je zkratka pro federální okrsek District of Columbia, viz dále), vybaví se většině lidí na celém světě okamžitě Bílý dům, sídlo amerických prezidentů, ikonická stavba v centru města, na Pensylvánské třídě (Pennsylvania Avenue), obklopená z jedné strany zelení a z druhé pevným plotem, za nímž se nacházejí administrativní budovy, hotely, muzea a všechno, co k metropoli každé země patří.
Mimochodem, právě u onoho „plotu“, jejž střeží čtyřiadvacet hodin denně pozorné bezpečnostní síly a před nímž – už desítky let – protestují proti americkému imperialismu, všem možným válkám, které rozpoutal, bizarní postavy, které jako by vypadly z jakého „angažovaného“ filmu, se musí „povinně“ vyfotit každý turista, ať už sem přijel z amerického vnitrozemí či ze zahraničí, jako to učinil i někdejší nejhledanější zločinec světa, kolumbijský „drogový král“ Pablo Escobar, ve snaze zesměšnit americkou vládu…
Washington, to ale zdaleka není jen White House, jenž se nachází v severní části parku The National Mall. Posuďte ostatně sami: Jenom v samotném centru, na východní straně tohoto téměř šedesátihektarového pozemku, se tyčí Kapitol (United States Capitol), neoklasicistní sídlo obou komor Kongresu, Sněmovny reprezentantů a Senátu, jehož výstavba začala v devadesátých letech 18. století a kde došlo na počátku letošního roku k bezprecedentnímu incidentu poté, co ho napadli zdivočelí stoupenci odcházejícího prezidenta Donalda Trumpa.
Jižní části parku dominuje pro změnu Jeffersonův památník (Thomas Jefferson Memorial), postavený na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století na počest jednoho z „otců zakladatelů“ a třetího prezidenta USA. Také západní část The Mall má jasnou dominantu – Lincolnův památník (Lincoln Memorial), inspirovaný Parthenónem a uctívající už téměř sto let (k jeho slavnostnímu otevření došlo v květnu 1922) politika a státníka, který se zasloužil o moderní, skutečně, nikoli pouze formálně jednotné, a hlavně ve všech ohledech demokratické Spojené státy více než kdokoli jiný. V jeho blízkosti jsou pak památníky připomínající velké i traumatické události moderních dějin USA – druhou světovou válku, korejskou válku a vietnamskou válku, jež se „propsaly do duše národa“ a jež stály nespočet lidských životů – vojáků stojících ve všech případech na straně svobody, demokracie a dobra. Procházka těmito místy, kde můžeme, mimo jiné, číst v nekonečných řadách napsaná jména jednotlivých padlých, patří k těm momentům návštěvy americké metropole, na něž se nezapomíná…
Pojďme se ale podívat na počátky samotného Washingtonu, připomínáme-li si už dnes den, kdy se stal oficiálně sídlem federální vlády a hlavním městem země. První Evropané dorazili do oblasti, kde se nachází dnešní metropole USA a kde žili převážně domorodí Algonkinové (Algonquian-Speaking People), zahrnující kmeny Čejenů, Černonožců, Delavarů neboli Lenapů, Kríů, Mohykánů a dalších a „operující“ v širokém rádiu od středního toku řeky Mississippi až k ústí řeky Svatého Vavřince, již v 17. století a vzápětí propukly mezi nimi a Indiány, stejně jako v dalších místech „nového světa“ četné, nemilosrdné konflikty.
Skutečná historie Washingtonu začala na přelomu osmdesátých a devadesátých let 18. století. Již v lednu 1788 psal další z už zmíněných „otců zakladatelů“ James Madison ve 43. „Listu federalistů“ (The Federalists) o tom, že bude třeba najít a vytvořit důstojné a bezpečné sídlo federální vlády a jejích úřadů. O dva a půl roku později, 9. července 1790, schválil Kongres tzv. Residence Act, jenž umožňoval vybudování hlavního města země na severním břehu řeky Potomac (Potomac River), tj. na místě, jež zvolil první americký prezident, bývalý virginský plantážník a vrchní velitel amerických milicí (tj. americké armády) v době války za nezávislost proti Velké Británii (1775–1781/83) George Washington (1732–1799; v úřadu v letech 1789–1797), po němž bylo také pojmenováno. Týden nato, 16. července, prezident zákon podepsal a hlavní město USA bylo na světě. Mimochodem, název zmíněného okrsku, jehož součástí se Washington stal – Disctrict of Columbia (D.C.) – odkazuje k ženské variantě jména objevitele Ameriky, Kryštofa Kolumba (Columbus) a k dobovému poetickému, personifikovanému označení Ameriky (Columbia). V listopadu 1800, abychom pokročili dále, se zde sešel k prvnímu zasedání americký Kongres a v roce 1801 upravil poněkud nejasný status města Zákon o okrsku Columbia (District of Columbia Act), který jej podřídil výhradní kontrole federální vlády.
