Kreml ve středu připustil, že válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem by se dal vyřešit kompromisem, který spočívá v tom, že by se z Ukrajiny stal podobně neutrální stát, jakým je dnes Rakousko. Ukrajinské vedení ale neutrální statut zatím odmítá s tím, že by neposkytoval dostatečné bezpečnostní záruky vůči Moskvě, navíc ho není možné vyhlásit během ruské agrese. Neutralitu Ukrajiny ale vidí jako reálnou možnost ukončení konfliktu i někteří západní experti.
Debatu o tom, že by se Ukrajina mohla stát vojensky neutrální podobně jako Rakousko či Švédsko, znovu „rozvířila“ ruská strana. „Je to možnost, která se nyní diskutuje,“ řekl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Tento model neutrality (po rakouském vzoru, pozn. red) lze podle něj považovat za „možný kompromis“.
Kyjev však návrh na vyhlášení rakouského typu neutrality, který by prakticky znamenal rezignaci na možný vstup Ukrajiny do NATO, odmítl. A to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v úterý ve svém prohlášení připustil současnou „nemožnost“ připojení Ukrajiny k západní vojenské alianci.
Zelenského poradce Michail Podoljak uvedl, že by neutralita podle švédského nebo rakouského vzoru nevedla k zárukám bezpečnosti. „Ukrajina je v současné době v přímém válečném stavu s Ruskem,“ uvedl s tím, že na Ukrajině tedy nelze automaticky vyhlásit neutralitu jako v Rakousku či Švédsku, muselo by eventuálně jít o jiný, speciální „ukrajinský“ model dohody o neutralitě.
Rakousko je neutrální zemí od roku 1955, zároveň má ale velmi úzké vazby k Severoatlantické alianci přes program „Partnerství pro mír“. Rakouští vojáci se účastní mírové mise v Kosovu pod vedením NATO. Země má vlastní armádu, dokonce i povinnou prezenční službu. Neutralita Rakouska spočívá hlavně v závazku, že nebude dodávat zbraně válčícím stranám, ani povolovat přelety a rozmístění vojsk na vlastním území. Jako člen EU ale Rakousko stejně plně podporuje bezpečnostní politiku unie.
Otázkou tedy zůstává, zda by takový druh neutrality byl reálný i pro Ukrajinu, a zda by na něj obě strany konfliktu přistoupily. Na druhou stranu se o ukrajinské neutralitě diskutuje dlouho i na Západě a návrh Kremlu tuto debatu znovu oživil. O možném neutrálním statutu Ukrajiny (tenkrát po finském vzoru) mluvil v roce 2014 i bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger a stejný model podpořil i bývalý poradce amerického prezidenta Cartera pro otázky národní bezpečnosti Zbigniew Brzezinski.
