Rozbíjet ne, slučovat ano. S touto filozofií (s nadsázkou řečeno) rozhodla německá vláda o revizi svého odmítavého postoje k jaderné energetice. Místo klasických reaktorů, které jsou založeny na štěpení jader, by ale v Německu měly vyrábět elektřinu atomové elektrárny na principu jaderné fúze, při níž se jádra naopak slučují. Německý kabinet se rozhodl investovat do výzkumu fúze desítky milionů eur s tím, že první fúzní elektrárna by měla začít pracovat do roku 2045. I někteří čeští odborníci jsou ale k německé snaze vyměnit jeden druh jaderné energetiky za druhý poměrně skeptičtí.
Jaderná fúze nepředstavuje nic nového pod sluncem, naopak má se Sluncem mnoho společného. Stejně jako na Slunci se při ní jádra neštěpí, ale slučují, čímž se uvolňuje energie. Umělé napodobení jaderné fúze by tedy znamenalo, že lidé budou ke svému užitku využívat energetický zdroj takřka totožný s tím, který je základem veškerého života na Zemi. A tato představa je tedy pro vědce velmi lákavá.
Problém ovšem zůstává v tom, že jedna věc je jadernou fúzi zažehnout (to už se povedlo) a druhá ji delší dobu udržet nebo dokonce využít k výrobě elektřiny. I když na světě existuje hned několik projektů zaměřených na vývoj fúzních reaktorů, včetně mezinárodního projektu ITER ve Francii, zatím se technologii ještě nikde nepodařilo přivést ke komerčnímu využití. A právě to se rozhodla změnit německá vláda.
Ta minulý týden oznámila pro mnoho lidí překvapivou novinu. Ačkoliv se Německo z údajných bezpečnostních a logistických důvodů zcela vzdalo jaderné energetiky a postupně ukončilo provoz všech reaktorů, měla by se za čas stát jaderná energetika znovu páteří německého hospodářství. Ovšem v trochu jiné podobně než dnes. Jak už bylo řečeno na začátku, jádra se nemají rozbíjet, ale slučovat.
„Energie z jaderné fúze je pro nás obrovskou příležitostí, jak vyřešit všechny naše energetické problémy,“ řekla minulý týden v Berlíně spolková ministryně pro vědu a výzkum za liberální stranu FDP Bettina Stark-Watzingerová.
