Pokud německá vláda nezmění schválený plán útlumu využívání uhlí, dostane se ohlášená „Energiewende“ do neřešitelných potíží. Tvrdí to alespoň rozsáhlá odborná studie, jejíž závěry dnes zveřejnil respektovaný německý deník Süddeutsche Zeitung (SDZ). Německu údajně hrozí, že mu kvůli obrovským platbám za emisní povolenky pro uhelné elektrárny nezbydou peníze na další opatření k takzvané záchraně klimatu.
Studii vypracoval německý energetický think-thank Energy Brainpool a týká se možných scénářů dopadu útlumu uhlí v příštích dvaceti letech. Německo se zavázalo k tomu, že maximálně do roku 2038 postupně zastaví provoz všech uhelných elektráren v zemi. Jejich výrobu by měly nahradit takzvané obnovitelné zdroje.
Think-thank se ale na celý plánovaný proces útlumu uhelné energetiky podíval z trochu jiného pohledu. Spočítal totiž náklady, které budou muset Němci vynaložit nikoliv na „náhražku uhlí“, nýbrž na to, aby uhelné elektrárny v rámci nutného přechodu k obnovitelným zdrojům udrželi v chodu. I když to možná zní paradoxně, je to skutečně tak.
Cena za ochranu klimatu
Takzvaný povolenkový systém ke snižování emisí totiž počítá s tím, že ti, kteří do ovzduší vypouštějí velké množství CO2, platí za znečišťování ovzduší nákupem národních a mezinárodních emisních povolenek. To by mělo producenty motivovat k tomu, aby emise v maximální možné míře snižovali.
Jenže v Německu nastal problém. Ukazuje se totiž, že výstavba obnovitelných zdrojů nepostupuje (nejen z finančních, ale i logistických důvodů) tak rychle, jak se očekávalo, a uhelné elektrárny budou muset dodávat zřejmě proud do sítě ve větším množství prakticky až do konce jejich plánovaného útlumu. Co to znamená? Podle autorů studie nic jiného, než že takřka celý klimatický rozpočet země spolknou právě platby za emisní povolenky pro domácí uhelnou energetiku. Na „klimatické“ opatření například v dopravě, průmyslu nebo stavebnictví by pak nezbylo prakticky nic.
