Americký prezident Joe Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se nedávno setkali v Silicon Valley, aby snížili napětí v nejdůležitějším bilaterálním vztahu na světě. Většina otázek však zůstává nezodpovězena a vztahy mezi velmocemi jsou nadále napjaté, i třeba s ohledem na čínské chování v Jihočínském moři.
Setkání obou prezidentů bylo spíše formalizovaným vedlejším bodem programu summitu APEC (Asijsko-pacifického hospodářského společenství) než bilaterálním summitem nebo státní návštěvou, což samo o sobě dává určitý kontext pro to, jak hluboko vztahy mezi oběma státy klesly. Jak z Pekingu, tak z Washingtonu schůzce předcházela vyjádření snižující očekávání – i když existovala naděje, že diplomatická schůzka mezi Bidenem a Si Ťin-pchingem může pomoct při budování určité důvěry a snaze odvrátit riziko konfliktu mezi oběma velmocemi.
Atmosféra setkání v San Francisku – tedy alespoň té části dostupné médiím – byla zdvořilá, i když notně aranžovaná, zatímco na druhé straně kontinentu ve Washingtonu někteří američtí zákonodárci a představitelé establishmentu běžně Čínu označují za existenční hrozbu pro Spojené státy a část z nich dokonce prezidentovi za toto setkání spílala.
Po roce téměř bez komunikace bylo jednání samo o sobě jedním z důležitých výstupů. Biden na setkání nepřijel s cílem vyřešit všechny problémy americko-čínských vztahů, ale cílem bylo osvěžit vztahy s Pekingem omezenými dohodami v otázkách, jako je vojenská komunikace a boj proti drogám – spoléhal přitom na osobní kontakt tam, kde běžná diplomacie už roky selhává.
Setkání trvalo asi čtyři hodiny a na jeho závěr oba lídři oznámili soubor opatření. Výstupem byl čínský příslib koordinace a spolupráce při potírání chemických prekurzorů pro výrobu syntetických opioidů, jako je fentanyl, které čínské firmy exportují ve velkém do Mexika, odkud se dostávají do Spojených států v podobě smrtících drog.
Obě strany se také dohodly na obnovení komunikace mezi ozbrojenými složkami, od níž Čína odstoupila jako trest za návštěvu předsedkyně Sněmovny reprezentantů Pelosiové na Tchaj-wanu v srpnu loňského roku. Obnovení vojenské komunikace bude zahrnovat operační spojení vyšších velitelů a kapitánů lodí a setkání ministra obrany Lloyda Austina s jeho čínským protějškem, jakmile bude tento znám, protože poslední ministr padl za oběť stranickým čistkám. Obě strany také oznámily založení nové pracovní skupiny pro technologie a umělou inteligenci.
Diplomatické schůzce mezi Bidenem a Si Ťin-pchingem jsme se podrobněji věnovali ZDE.
Čínské provokace
Vztahy mezi velmocemi však nadále zůstávají napjaté, příkladem čehož byla simultánní nátlaková akce Pekingu proti Filipínám. Zatímco svět sleduje války na Ukrajině a v Izraeli, pokračujícímu čínskému nátlaku v Asijsko-pacifickém regionu se dostává jen málo pozornosti.
Poslední akce Číny zahrnují dvě srážky lodí ve stejný den v oblasti Ayunginské mělčiny (známé také jako Druhá Thomasova mělčina) u Spratlyových ostrovů, která se nachází hluboko ve výlučné ekonomické zóně Filipín. Nejprve loď čínské pobřežní stráže narazila do malé zásobovací lodi, kterou k tomuto neobydlenému útesu vyslala filipínská vláda a následně loď čínské námořní milice účelově vrazila do menšího plavidla filipínské pobřežní stráže.
Čína v oblasti sporných Spratlyových ostrovů vyvolává konflikty opakovaně, ale tentokrát to bylo poprvé, co Manila hlásila úmyslné srážky s filipínskými loděmi. Situace však není úplně překvapivá.
Filipíny na mělčiny u Thomasova útesu úmyslně umístily polopotopenou výsadkovou loď z druhé světové války s názvem Sierra Madre, na kterou Manila alokovala vojenskou posádku. Sierra Madre se však rozpadá a filipínská vláda se rozhodla v příštích měsících zpevnit její konstrukci pomocí stavebního materiálu, který na místo mají přivést lodě.
