Současné ničivé lesní požáry v Evropě i USA znovu vyvolaly diskusi o důsledcích klimatické změny a ohrožení lidstva „suchem a ohněm“. Mnozí odborníci ale s takto úzce vymezeným výkladem příčin a důsledků přírodních požárů nesouhlasí. Podle nich totiž na Zemi paradoxně „hoří méně“ než v minulosti. Jen lidé na mnoha místech planety požárům odvykli a musejí se s nimi proto znovu naučit žít. I když to rozhodně nebude jednoduché.
Záměrem autora tohoto textu není jakkoliv zpochybňovat rozsah tragédie, která zasáhla značnou část Evropy, včetně Českého Švýcarska. Na druhou stranu dnes mnozí odborníci skutečně varují před tím, aby se z lesních požárů nestal v očích některých alarmistů příklad toho, že planeta už v důsledku klimatické změny začala „hořet“.
Tak to totiž není. Tezi o „hořící planetě“ odporuje hned několik argumentů. Tím nejdůležitějším jsou doložitelná data o tom, že když se spočítá, kolik hektarů zemědělské, lesní či jiné půdy na Zemi spálil v posledních letech celkově oheň, je to výrazně méně než v takzvaném předcivilizačním období.
Důvodem celosvětových obav z „ohně“ není větší rozsah požárů (je tomu právě naopak), ale spíše fakt, že půda hoří na místech, kde v posledních dvou stoletích takřka nehořelo, nebo se lidem dařilo přírodní požáry včas eliminovat. A to se skutečně mění. Podle některých odborníků proto lidem v některých případech nezbude nic jiného než se s ohněm znovu naučit žít tak, jako to dokázali jejich předci.
Důkazem toho, že planeta nehoří více než v minulosti, je například široce citovaná studie profesora Stefana Doerra a doktorky Cristiny Santínové z britské Swansea University.
Savana hoří méně
Oba vědci ve studii s názvem „Interakce ohně a lidstva“, publikované nejprve v roce 2016 a poté aktualizované i v letech 2017 a 2018, analyzovali tehdejší vlnu lesních požárů v Kalifornii, Austrálii i části Evropy (podobné té dnešní) a porovnali ji se zjištěním o „spálené zemi“ v blízké i vzdálené minulosti. A dospěli k poměrně jednoznačnému závěru.
„Zdá se, že celosvětová spálená plocha v posledních desetiletích celkově poklesla a přibývá důkazů, že dnes je v globálním měřítku méně požárů než před staletími,“ píše se ve studii. To, že se globálně otepluje, totiž automaticky neznamená, že na planetě také více „hoří“. Změny vzdušných proudů, množství a intenzity srážek, stejně jako přeměna velkých částí savany v zemědělskou – tedy méně hořlavou – krajinu, způsobily snížení celkového rozsahu každoročně vypálené půdy.
