Rakousko se silnou muslimskou menšinou začíná řešit vážný problém. Některá média upozorňují na to, že se v publikacích, prodávaných nebo distribuovaných některými islámskými vydavateli v Rakousku, stále častěji objevují nejen silné antisemitské výroky, ale i otevřené výzvy k násilí na Židech. Vydavatelé těchto publikací však nejsou na rozdíl od jiných antisemitů za tyto projevy xenofobie nijak potrestáni a úřady jejich činnost tolerují. Důvodů, proč mohou někteří islamisté propagovat násilný antisemitismus, zatímco jiným je to zakázáno, existuje podle odborníků hned několik.
Na začátek je nutné připomenout, že v Rakousku stejně jako v Německu je kromě jiných projevů nenávistného antisemitismu a nacismu zakázáno vydávat a distribuovat knihu Adolfa Hitlera „Mein Kampf“. Pokud by někdo toto Hitlerova dílo, obhajující nacistické násilí na Židech, prodával nebo otevřeně propagoval, může skončit ve vězení. Stejně jako další lidé, kteří by například zpochybňovali holokaust.
Přitom lze ale v tureckých knihkupectvích poměrně běžně najít na pultech i v on-line nabídce knihy a publikace, které si v některých formulacích s vyzněním Hitlerovy knihy nijak nezadají. Jak upozornil deník Volksblatt, turecké vydavatelství MGV Publication ve Vídni nabízí desítky děl islamistického kazatele Júsufa al-Karadávího, včetně „Fatwy o Palestině“, v níž autor vysvětluje důvody holokaustu následovně: „Židé… jsou osoby, které nikdy nebyly na straně dobra. To je důvod, proč Alláh... stvořil Hitlera a další despoty, aby jim byli na obtíž.“
Dnes už zesnulý islamistický spisovatel také výslovně považuje za závazný výrok, připisovaný proroku Mohamedovi, a znějící takto: „dokud nepovedete válku s Židy, nenastane den vzkříšení. I kámen a strom, za kterými se Židé schovávají, řeknou: Ach muslime, ten Žid je za mnou, pojď ho zabít!“
To, že MGV Publications prodává a distribuuje na rakouském trhu celou plejádu knih s antisemitským a nenávistným podtextem, není podle Volksblattu nic překvapivého. Toto vydavatelství má totiž blízko k islamistickému hnutí Millî Görüş, jehož zakladatel Necemttin Erbakan se také vyžíval v antisemitismu.
