Problémová francouzská elektrárenská společnost EDF je zcela ve státních rukách. Jak ve čtvrtek oznámilo francouzské ministerstvo hospodářství, jediným akcionářem zadluženého energetického gigantu je po vytlačení malých akcionářů opět stát. Zestátnění EDF má pomoci především k rychlejší obnově a výstavbě nových jaderných reaktorů a návratu země k energetické soběstačnosti. V tomto ohledu jsou francouzské „jaderné plány“ velmi podobné těm českým.
Společnost EDF se vrátila plně do státních rukou 18 let poté, co vstoupila na francouzskou burzu. Francouzská vláda nejprve zvýšila zkraje loňského roku svůj podíl z 84 % na přibližně 96 %, tento týden pak od menších akcionářů odkoupila i zbytek.
Nucený prodej akcií, takzvaný squeeze-out, se ale neobešel bez problémů. Sdružení na obranu menšinových akcionářů (ADAM), zastupující zaměstnance a další menšinové akcionáře, nabídku na odkup zpochybnilo s tím, že 12 eur za akcii je málo. Soud, na který se menšinoví akcionáři obrátili, se však loni s touto námitkou neztotožnil a uvolnil tak vládě ruce k úplnému převzetí společnosti. Francouzský kabinet za zbylé akcie zaplatil 9,7 miliardy eur (230 miliard korun).
Stát tak ale ve snaze urychlit energetickou transformaci získal značně zadluženou společnost, jejíž dluh stoupl loni meziročně o 50 % na celkových 64,5 miliardy EUR (1,52 bilionu korun). Důvodem tak vysokého zadlužení jsou především problémy francouzské jaderné energetiky, která z větší části stojí na reaktorech, postavených už v osmdesátých letech minulého století.
Loni byla kvůli nutné údržbě a plánovaným i neplánovaným odstávkám v provozu jen zhruba polovina z 56 reaktorů, které za normálních okolností zajišťují takřka 70 % energetické spotřeby v zemi. Francie, která dosud byla stejně jako Česko velkým exportérem elektřiny, se tak stala jejím významným importérem, a to zejména z Německa. Výroba elektrického proudu přímo ve Francii klesla v roce 2022 na 279 terawatthodin, což je nejnižší hodnota za posledních 30 let.
