Válka na Ukrajině a obava z nedostatku plynu boří jeden ze základních pilířů německé energiewende, tedy koncepce rychlého odchodu od uhlí. Podle informací tamních médií německá vláda plánuje z bezpečnostních důvodů prodloužení takzvané bezpečnostní pohotovosti některých uhelných bloků, které měly být brzy definitivně odstaveny a zakonzervovány.
Možnou změnu vládní politiky vůči uhlí jako první popsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Ten přišel s informací, že spolková vláda plánuje prodloužení bezpečností pohotovosti pro pět zbývajících elektrárenských uhelných bloků provozovaných společnostmi RWE a Leag o výkonu 1,9 gigawattu.
„Je pravda, že hnědé uhlí vypouští nejvíce oxidu uhličitého, a proto by mělo být jeho používání co nejrychleji ukončeno. Je to však jediný dostatečně dostupný zdroj energie v Německu, který lze použít jako základní zátěž, lze jej regulovat a je dostupný nepřetržitě,“ napsaly FAZ s odkazem na vládní zdroje.
Podle deníků jsou pro někoho možná paradoxně hlavními tvůrci plánu „uhelné renesance“ ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck a jeho stranická kolegyně a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. I když to byla právě strana Zelených, která ještě nedávno volala po ještě rychlejším odchodu Německa od uhlí, vzhledem k nejistotě dodávek plynu z Ruska se priority mění.
Podle dosavadních scénářů by se mělo Německo zcela obejít bez uhelné energetiky už v roce 2030, maximálně však do roku 2038. Vláda nově uvažuje, že zřejmě ponechá v pohotovostním režimu některé starší uhelné elektrárny, které měly být definitivně uzavřeny 1. října letošního roku.
