Adolf Hitler věřil v nadřazenost „germánské rasy“, Vladimir Putin podle svých slov věří, že Západ chce zničit Rusko. Oba svou údajnou víru použili k obhajobě válečné agrese a zabíjení. Z jakých duchovních kořenů, pokud nějaké existují, ale Vladimir Putin vychází při formování svého světonázoru a údajně výlučného postavení Ruska? Zvláštní kombinace myšlenek komunismu, křesťanského pravoslaví a sibiřského šamanismu, která Putina obklopuje, dělá z ruského vůdce po duchovní stránce velmi nevyzpytatelnou osobnost. A právě této nevyzpytatelnosti se mnozí odborníci bojí.
Putin, který byl agentem sovětské tajné služby KGB a zapřisáhlým komunistou, se dnes velmi detailně zabývá náboženstvím i spiritualitou obecně. A to hned v několika směrech. Nejméně dvakrát už navštívil komunitu ruských pravoslavných mnichů na posvátné hoře Athos v Řecku, dobré vztahy se snaží udržovat i s vedením pravoslavné církve v samotném Rusku.
Komunistická minulost údajně není v jeho víře překážkou. Stejně jako fakt, že se vedle pravoslaví zabývá i tradičním sibiřským šamanismem. Oba tyto směry údajné Putinovy víry mohou mít souvislost s agresí proti Ukrajině a pocitem Putina, že je jakýmsi vyvoleným vykonavatelem nějaké vyšší moci.
„Komunistická ideologie je velmi podobná křesťanství. Svoboda, rovnost, bratrství, spravedlnost – to vše je stanoveno v Písmu svatém. A kodex budovatele komunismu? Je to sublimace, je to jen takový primitivní úryvek z Bible, s ničím novým komunisté nepřišli,“ řekl v roce 2018 Putin v rozhovoru pro ruská média.
Může ale v dnešní době věřící křesťan, bývalý komunista, masově zabíjet nevinné a vést útočnou válku? Není to v rozporu s jeho svědomím? V této otázce je třeba mít na paměti, že ruské pravoslaví se vyznačuje a vyznačovalo v minulosti mnoha směry, včetně příklonu k takzvanému kosmicismu, tedy náboženskému směru, až nihilisticky zdůrazňujícímu pomíjivost lidského života oproti velikosti kosmu.
V tomto smyslu, tedy něco jako „oběť je nad životem“, se dnes vyjadřuje často i vedení ruské pravoslavné církve. A de facto tak ospravedlňuje válku na Ukrajině i za cenu jakýchkoliv obětí.
„…pokud někdo, veden smyslem pro povinnost, potřebou složit přísahu, zůstane věrný svému povolání a zemře při plnění vojenské povinnosti, pak nepochybně spáchá čin rovnající se oběti. Obětuje se pro druhé. A proto věříme, že tato oběť smývá všechny hříchy, kterých se člověk dopustil,“ řekl loni v září hlavní ruský patriarcha Kyrill.
