Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková představila tento týden na půdě svého ministerstva koncept nové zahraniční politiky, který by údajně svět, zmítaný v současné době válkou na Ukrajině a klimatickou krizí, změnil k lepšímu. Řešení spočívá podle Baerbockové v tom, že státy přijmou oficiální doktrínu jakéhosi státního feminismu a umožní ženám, aby převzaly větší podíl na rozhodování o vývoji společnosti. Pak by údajně bylo méně válek i krizí. Idea „feministické zahraničí politiky“ ale zatím nabízí více otázek než odpovědí.
Myšlenka, že větší podíl žen na „moci“ by mohl znamenat i méně válek a konfliktů, není nikterak nová. Už v roce 1915 se v nizozemském Haagu sešlo 1200 feministek, které nejen vyzvaly k ukončení války, ale přijaly 20 rezolucí, jež požadovaly začlenění feminismu do oficiální politiky. A to právě v představě, že když bude mezi politiky a vládci více žen, svět se stane bezpečnějším a konflikty se budou řešit nenásilným způsobem.
Idea „feministické zahraniční politiky“, tedy deklarované snahy změnit svět k lepšímu pomocí většího začlenění žen do rozhodovacích pravomocí, se neztratila ani v moderní době. Jako svou oficiální vládní doktrínu už ji přijaly například Kanada a Švédsko a stala se i součástí programového prohlášení současné německé vlády, tvořené sociálními demokraty a zelenými.
A je to právě „zelená“ ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, které se rozhodla přejít od „slov k činům“ a dát ze své pozice jedné z nemocnějších žen světa ideologii státního feminismu konečně patřičnou váhu. Jak upozorňují němečtí politologové, i když to nemusí být na první pohled patrné, Baerbocková i ve skrytých detailech naznačuje, že politika se musí změnit. A právě tím, že se stane mnohem více „ženskou záležitostí“.
