Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer tlačí na to, aby EU poskytla Bulharsku 2 miliardy EUR na stavbu takzvaného „chytrého“ plotu, který by oddělil Bulharsko od Turecka a bránil tak nelegální migraci. Podobné ploty by měly podle něj vzniknout všude tam, kde hrozí nebezpečí nelegální migrace do zemí sedmadvacítky. Zatímco u některých unijních států má rakouský návrh podporu, u jiných vzbuzuje odpor. A to kvůli tomu, že pro mnoho Evropanů je plot na hranicích stále symbolem nesvobody a útlaku. O tom, zda začne EU masivně investovat do oplocení svých vnějších hranic, by se mělo rozhodnout příští týden na speciálním summitu o migraci.
Jedna věc je každopádně jistá už dnes. Do čela zemí, které prosazují silnější oplocení EU, se možná překvapivě postavilo právě Rakousko. Má to ale svůj pragmatický důvod. Rakušané se setkali s velkou kritikou za to, že blokují vstup Bulharska a Rumunska do Schengenského prostoru, právě v údajné obavě z toho, aby členství těchto zemí v prostoru bez hranic nezesílilo příliv nelegálních migrantů na rakouské území.
V Rakousku loni požádalo o azyl 110 000 nelegálních migrantů, což je čtvrtý nejvyšší počet ze zemí EU, z toho až 40 % údajně přešlo turecko-bulharskou hranici. A Nehammer po návštěvě Bulharska minulý týden přišel s tím, že celý problém, a tedy i vstup Bulharů do Schengenu, by mohl z velké části vyřešit plot, oddělující Bulharsko od Turecka. Rakouský kancléř žádá, aby na něj EU přispěla částkou kolem 2 miliard eur (48 miliard korun).
„Rakousko je zde jednoznačně na straně Bulharska. Jsme spojenci v boji proti organizovanému zločinu," řekl Nehammer po své návštěvě turecko-bulharské hranice. Tuto hranici, která měří 280 kilometrů, sice už dnes na 234 kilometrech rámuje plot z ostnatého drátu, ten je ale na mnoha místech poškozený a snadno překonatelný.
