Ani 33 let od pádu Berlínské zdi nestačilo k vyrovnání značných názorových rozdílů mezi obyvateli západní a východní části Německa. Prokázal to nový reprezentativní průzkum veřejného mínění, zaměřený na současné postoje Němců k válce na Ukrajině a ekonomickému vývoji v celé Evropě. Ti Němci, kteří žijí na území bývalé Německé demokratické republiky (NDR), mají stále mnohem větší sklon k autoritářským formám vládnutí než jejich západní sousedé. Vzhledem k dlouhé době, která uplynula od sjednocení země, se dokonce nabízí otázka, zda mohou být názorové rozdíly mezi východními a západními Němci vůbec někdy překonány. A podobně se můžeme ptát na rozdíl mezi celou západní Evropou a státy bývalého komunistického bloku.
Jedna věc je totiž jistá. Příklad přetrvávajících názorových rozdílů a životních postojů na západě a východě Německa nemá v německých dějinách obdobu. Země, která hlavní měrou přispěla k rozpoutání obou světových válek, vždy po těchto válkách (obě Němci prohráli) procházela řadou změn, včetně změn v životní úrovni v jednotlivých regionech.
Příkladem může být třeba Bavorsko. To před druhou světovou válkou představovalo z velké části chudou zemědělskou oblast s velmi nízkou úrovní vzdělanosti. Poté, co do Bavorska zamířily po válce statisíce kvalifikovaných Němců, vyhnaných zejména z Česka, se však pozice Bavorů v rámci státu postupně změnila. Bavorsko je dnes nejbohatší spolkovou zemí Německa a jedním z nejbohatších evropských regionů vůbec. A tomu odpovídá i silná pozice bavorských křesťansko-sociálních demokratů (CSU).
