Sopečné erupce na ostrově La Palma, jednom z Kanárských ostrovů, sice nemají globální význam, pro místní ale mohou být skutečně katastrofální. Podle Petra Brože, geologa z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, se ale také často zapomíná na to, že vulkanická činnost je pro život na Zemi podobně důležitá jako třeba koloběh vody. Bez sopek by se prostě život na planetě v současné podobě neobešel.
Jak velký význam má erupce na ostrově La Palma z hlediska světové vulkanologie? Španělská média upozorňují, že to, co média prezentují jako velkolepou podívanou, je pro místní tragédie...
Severní část ostrova tvoří velká sopečná hora, která kdyby vybuchla, tak je to skutečně katastrofa globálního významu. Naštěstí je ale neaktivní. Současná sopečná erupce se totiž odehrává na dlouhém a mnohem mladším hřebeni, na kterém se čas od času, myšleno v geologickém čase, objeví trhlina, z níž vytéká magma. A právě nyní se jedna taková trhlina znovu otevřela a na povrch vyteklo trochu magmatu.
Z vulkanologického hlediska je to tedy, s nadsázkou řečeno, vulkanická nuda. Podobných erupcí bývá každoročně po světě několik. To ale vůbec neznamená, že to pro místní obyvatele není tragédie.
Proč se to právě teď děje? Podobné erupce podle odborníků ostrov v posledních 50 letech zažil už nejméně dvakrát…
Když letos vybuchla sopka na Islandu, láva odtékala z velké části do neobydlených oblastí. V podstatě tak její erupce nezpůsobila prozatím žádné materiální škody. V případě ostrova La Palma ale jednak může erupce způsobit požáry v husté vegetaci, jednak láva ohrožuje i obydlené oblasti. A problém je v tom, že kdyby odtékala třeba další tři měsíce, což se dnes nedá jednoznačně odhadnout, pak může zasáhnout i větší sídla směrem k pobřeží. Ale možné je, že se k moři dostane i mnohem dříve.
La lengua de lava del proceso eruptivo de La Palma arrasa con todo a su paso en su camino hacia el mar. pic.twitter.com/InvtAhgtl5
— Agencia Canaria de Noticias y Audiovisuales. (@ACFIPRESS) September 20, 2021
Existuje nějaká obrana proti lávě tekoucí do obydlených oblastí?
Záleží na okolnostech a místních podmínkách. V některých případech se na jiných místech zeměkoule záchranáři pokoušeli při výbuchu sopky odklonit proud lávy stříkáním vody na její čelo a tím ten proud donutit zastavit, jinde se bagry kopaly příkopy a budovaly hráze. No, a jinde úřady usoudily, že to nemá význam, a oblast spíše evakuovaly a čekaly, až erupce skončí a bude se moci začít s obnovou.
Je vůbec možné obnovit obydlenou oblast, kterou jednou zalije láva?
Opět zná svět různá řešení. Na Havaji třeba nechali lávu ztuhnout, což pochopitelně nějakou dobu trvá, a pak silnice a další stavby stavěli přímo na ní. Jinde se lávou prokopávají, respektive jí odřezávají a nové vozovky stavějí v těchto výřezech.
