Od autonomních vozidel, která vyvíjejí všechny světové automobilky, mnozí očekávají zvýšení bezpečnosti provozu a úsporu emisí. Některé studie v poslední době ale docházejí k závěru, že „ekologická“ auta bez řidiče mohou být pro klima naopak zátěží. Ukazuje se totiž, že když lidé nemusí sami řídit, využívají auta k dopravě mnohem víc, než když musí držet volant. A tím zvyšují i ekologickou stopu automobilové provozu. Podobných příkladů, jak se může snaha o zvýšení efektivity při využívání energie zvrtnout v pravý opak původního záměru, lze přitom najít v minulosti i současnosti celou řadu.
Nejprve je třeba připomenout, na čem je založena původní myšlenka výroby a provozu osobních vozidel řízených autopilotem. Tato vozidla by měla v první řadě zachraňovat životy, protože za naprostou většinou smrtelných dopravních nehod stojí lidská chyba. A těm by se měl počítač vyhnout.
Druhá zásadní výhoda autonomních vozidel by měla spočívat v úspoře energií, a tedy i emisí z její výroby. U většiny takových aut se počítá s elektrickým pohonem. Navíc by tato vozidla měla jezdit efektivněji, volit ideální cestu i spotřebu energie a nabízet lidem širší možnosti ke sdílení aut. Auto si bude možné v budoucnu přivolat na konkrétní dobu před dům třeba mobilem, což by mohlo ušetřit náklady na parkování a zefektivnit provoz.
Jenže se ukazuje, že představa „maximálně ekologického provozu“ autonomních vozidel může být při započtení všech důležitých faktorů scestná. Upozorňují na to mimo jiné Giovanni Circerella a Scott Harman, odborníci na mobilitu a autonomní vozidla z Kalifornské univerzity v USA. Ti dali dohromady několik studií a dospěli možná k překvapivému závěru.
„Pokud regulační orgány nezajistí, aby bylo cestování autem obecně méně přitažlivé, provoz automatizovaných vozidel ještě zvýší znečištění související s dopravou a dopravními zácpami,“ napsali na populárně vědeckém webu The Conversation.
Pohodlnost a zase pohodlnost
Podle jejich závěrů prostě pohodlní lidé využijí a už také využívají služeb „autopilota“ k tomu, že jezdí autem ještě mnohem víc a častěji, než když musí sami držet volant.
„Jízda v autě jako spolujezdec je mnohem méně stresující než řízení, takže lidé mohou být ochotni absolvovat delší cesty a bojovat s větším provozem, pokud mohou během jízdy odpočívat a dělat jiné věci. Příslib uvolněného a pohodlného dojíždění do práce by mohl některé lidi dokonce přimět, aby se odstěhovali dále od svých pracovišť, a urychlit trendy rozrůstání předměstí,“ tvrdí Circerella s Harmanem.
Dalším „nebezpečím“ zůstává údajně také možná snaha posílat svá auta na pochůzky bez cestujících. Autoři studie zjistili, že ti řidiči, kteří používali autopilota, najezdili v průměru o téměř 5 000 mil ročně více než ti, kteří jej nepoužívali.
Ještě markantnější výsledky přinesl experiment, provedený oběma autory už na přelomu let 2019 a 2020. Výzkumníci poskytli 43 rodinám v Kalifornii řidiče simulujícího provoz plně automatizovaného vozidla. Najatý řidič fungoval jako „autopilot“, tedy byl rodině k dispozici, kdykoliv si zamanula a plnil veškerá její přání. Tedy například i to, že dojede sám na nákup, prodavač do něj naloží zboží a auto se samo vrátí nazpátek. Podobný příkaz může dostat a vykonat i vozidlo s autopilotem.
