Padesátá léta 20. století, kdy zemi vládl jako prezident republikán generál Dwight David Eisenhower (1953–1961) a spolu s ním bratři John Foster (ministr zahraničí) a Allen (ředitel CIA) Dullesové, se v USA nesla v konzervativním duchu. Přesto se právě v tomto desetiletí zrodila řada fenoménů, jež daly posléze dekádě, které se v našem seriálu věnujeme, její ráz.
The Fifties („Černobílé desetiletí“, jak zní český název skvělé knížky novináře Davida Halberstama) byla léta mimořádné prosperity; ženy, emancipované ve dvacátých letech a potom za druhé světové války, se – s nadsázkou řečeno – vrátily do domácností a proměnily se v dokonalé hospodyňky – „stepfordské paničky“, homosexualita byla tabu, trest smrti platil ve všech státech americké unie a divoká šedesátá léta byla v nedohlednu.
Počátky Beat Generation
O tom, jak dlouhá, svízelná a pro většinovou společnost takřka nepostřehnutelná byla cesta, jež vedla od „rigidních padesátek“, která podle řady historiků fakticky začala s příchodem Eisenhowera do Washingtonu a s koncem korejské války (1953), k v mnoha ohledech „revolučním“ šedesátým létům, výtečně vypovídá příběh jednoho z jejich duchovních otců – Jacka Kerouaka.
Tento nejproslulejší americký beatnik (1922–1969), pocházející z massachusettského Lowellu, totiž začal psát svoji neznámější, doslova kultovní knihu nejedné generace s názvem „Na cestě“ (On the Road) již na jaře 1951, tedy ještě dlouho před nástupem republikánů k moci, za vlády Rooseveltova nástupce Harryho S. Trumana (1945–1953). Skutečnost, že knížka vyšla až roku 1957, byla pro padesátá léta příznačná a důvody k tomu byly jak osobní, tak celospolečenské.
V souvislosti s knihou „Na cestě“ je třeba říci, že ještě zajímavější osobností než její autor byl muž, který ho k jejímu napsání inspiroval, stejně jako další představitele beatnické generace, třebaže jeho jméno není širší veřejnosti tolik známé. Neal Leon Cassady (1926–1968) se narodil v Salt Lake City v Utahu, mimořádně drsné dětství s otcem alkoholikem nicméně prožil v coloradském Denveru, včetně několika let v různých „polepšovnách“ a jiných zařízeních pro dětské či mladistvé delikventy.
Už jako čtrnáctiletý a poté znovu byl souzen za krádeže v obchodech i za krádeže aut, později i za držení drog. Před pádem na úplné dno Cassadyho nejspíš zachránil známý coloradský dobrodinec a kantor Justin W. Brierly (1905–1985), který stál později, po propuštění z dalšího vězení v roce 1945, coby člen výboru Komise pro přidělování stipendií Břečťanové ligy (Ivy League Scholarship Board) za jeho přijetím na prestižní newyorskou Columbia University.
Vstup na „Kolumbii“, nacházející se na magickém místě, při severozápadním konci Central Parku a jižně od Harlemu, byl pro Cassadyho (a pro celou „partu“ známou jako beatnická generace – Beat Generation) osudový. Právě tady se totiž potkal s již zmíněným, už rovněž trestaným Jackem Kerouakem (1922–1969), s jeho první ženou Edie Parkerovou (1922–1993), autorkou slavných pamětí s názvem You’ll Be OK, s geniálním básníkem Allenem Ginbergem (1926–1997), budoucím věhlasným archeologem Haldonem Chasem (jenž patřil také mezi Brierlyho „protégé“), s budoucím novinářem a dlouholetým editorem United Press International Lucienem Carrem (1925–2005) a s dalšími osobnostmi, které v řadě ohledů intelektuálně a duchovně (což nutně nemusí být totéž) utvářely následující dekádu – „naše“ šedesátá léta.
