Svět hoří. Hoří tak, jako jen málokdy od konce druhé světové války. Ten náš svět, svět v naší blízkosti, pak vůbec nejvíc od roku 1945. Ruská armáda vtrhla na Ukrajinu, ničí ukrajinská města, zabíjí muže, ženy i děti, ostřeluje jaderné elektrárny. Blazeovaný a zhýčkaný Západ, řešící v posledních letech často vpravdě bizarní témata a pseudoproblémy, a to včetně České republiky, se den ze dne probudil do drsné reality, do nové doby, „reálpolitiky po putinovsku“. Jeho reakce je nicméně rychlá a hlavně správná: nedává šílenci v Kremlu záminku k rozpoutání třetí světové války, respektive jaderné apokalypsy, současně ale ze všech sil podporuje napadenou zemi a uvaluje na agresora jednu sankci za druhou. Nic jiného není možné, na Ukrajině se bez jakéhokoli přehánění bojuje i za nás.
Jak jsem již uvedl, svět něco podobného nezažil mnoho let. Spojené státy americké se daly do boje naposledy před více než dvaceti lety, po útoku teroristů z organizace al-Kajda na newyorská Dvojčata a na budovu Pentagonu v blízkosti Washingtonu, D.C., kdy prezident George Bush mladší vyhlásil „válku mezinárodnímu terorismu“. Deset let předtím Američané vybojovali vítěznou válku v (Perském) zálivu, v tomto případě proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi, který přepadl Kuvajt. A ještě předtím, když už se vracím do historie, válčili v šedesátých a sedmdesátých letech minulého ve Vietnamu, což byla rovněž, stejně jako v již uvedených případech, odpověď na útok zvenčí, konkrétně z komunistického severu země. Konflikt, který se časově shodoval se zásadními proměnami americké společnosti, změnil „Ameriku“ tak jako žádný jiný, a právě proto o něm včetně širšího kontextu, zahrnujícího léta 1961–1975, budu vyprávět v novém, dlouho připravovaném seriálu INFO.CZ. Půjde vlastně o třetí, závěrečnou část „americké trilogie“. Tu první znáte jak z webu, tak z úspěšné knížky „Prezidenti rozdělené Ameriky“; druhá, nazvaná „Roaring Twenties – Doba, která řvala“, nedávno skončila jako seriál a její knižní podoba se už chystá. Poslední část jsem po zralé úvaze nazval „Amerika ve válce“. Spojené státy v ní opravdu byly a byla to válka na mnoha frontách – nejen v Indočíně, ale i doma. V dnešním úvodním textu se pokusím alespoň ve stručnosti načrtnout, čím vším si USA v šedesátých letech a na počátku minulého století prošly, a o čem tudíž náš seriál bude.
Jaká tedy americká šedesátá léta minulého století byla? Pokud jde o politiku, „všechno“ začalo na podzim 1960, kdy se v „přelomových volbách“ o funkci prezidenta utkali úřadující republikánský viceprezident Richard M. Nixon a jeho demokratický vyzývatel John F. Kennedy. Těsné vítězství, za něž JFK vděčil, poprvé v dějinách, i televiznímu duelu kandidátů, přivedlo do Bílého domu novou generaci politiků, která však musela čelit mnohem nebezpečnějším výzvám, než čekala. Namísto očekávaného řešení četných problémů země, jež se nahromadily v posledních letech (sociální otázky, desegregace americké společnosti atd.) ji čekal střet s komunistickým Sovětským svazem, jehož vůdce Nikita S. Chruščov (v čele SSSR v letech 1953/56–1964) přivedl svým avanturistickým jednáním (pokus rozmístit rakety středního doletu na Kubě) svět na pokraj jaderné války. Zatímco kubánskou raketovou krizi Jack Kennedy (v úřadu v letech 1961–1963) relativně dobře zvládl (minimálně v tom slova smyslu, že nedošlo k válce mezi supervelmocemi), „doma“ po něm zůstalo „nedokončené dílo“ – na podzim 1963 byl totiž v texaském Dallasu zavražděn.
