Psycholožka Hana Konečná je jedním ze dvou zástupců Česka v Bioetické komisi Rady Evropy. V rozhovoru pro INFO.CZ mimo jiné vysvětluje, proč se obává „výroby dětí na zakázku“ a proč se podle ní snaha pomoci neplodným párům mění v „obchod s lidmi“.
Čím se Bioetická komise Rady Evropy vlastně zabývá?
Naposledy jsme například dostali k posouzení dokument, který doporučuje, aby děti, jež přišly na svět s pomocí dárcovství vajíček nebo darovaných spermií, měly automaticky po dovršení šestnácti či osmnácti let věku právo na informace o svém genetickém původu. A ty informace by měly přijít od státu.
Co to znamená? Stát by informoval osmnáctileté dívky nebo chlapce, že mají jiné genetické rodiče, než jsou ti, kteří ho vychovávají a které mají zapsané v rodném listě?
Ten návrh přesně říká, že stát by měl v určitém věku dítě informovat, že existují nějaké další informace o okolnostech jeho narození. Dítě by se samo mělo rozhodnout, zda chce vědět víc. Neanonymita dárcovství spermií a vajíček je v některých státech už zavedena, nejdéle asi ve Švédsku, ale mají ji i ve Velké Británii, Německu, Nizozemí, další země o ní uvažují. Ovšem zatím záleží na tom, zda dítěti rodiče vůbec řeknou, že bylo počato pomocí dárce. Návrh, o kterém mluvíme, a který by při jeho přijetí měl být závazný pro všechny evropské státy, ale přináší povinnost státu informovat dítě nezávisle na vůli rodičů.
